Autor textu ČTK
Za splnění všech kritérií ve druhém pololetí 2024 odsouhlasila Rada
Českého rozhlasu generálnímu řediteli Renému Zavoralovi odměnu v plné
výši, tedy 576 tisíc Kč.
Český rozhlas (ČRo) loni vybral na rozhlasových poplatcích 2,07 miliardy Kč, tedy meziročně o 16,6 milionu korun více. Nárůst byl vedle zvýšení počtu evidovaných přijímačů způsobený i intenzivní upomínací činností směrem k neplatičům. Rozhlasový poplatek tvoří hlavní část příjmu veřejnoprávního média, který loni hospodařilo s rozpočtem 2,39 miliardy korun. Zprávu o výběru poplatků vzala ve středu na vědomí Rada ČRo.
Rada také schválila odměnu generálního ředitele Reného Zavorala za druhé loňské pololetí. Za splnění všech kritérií mu odsouhlasila 100 procent odměny, tedy 576.000 Kč.
Počet přihlášených rozhlasových přijímačů, za které musí uživatelé platit, se loni zvýšil o 7650 na 3, 785.700 kusů. „V roce 2024 se Český rozhlas zaměřil na akviziční činnosti více v první polovině roku. Celkem bylo za celý rok osloveno více než 93.000 subjektů, z čehož Český rozhlas získal více než 29.000 nově evidovaných přijímačů," uvedli zástupci podniku ve zprávě. Nižší čistý přírůstek je daný odhlášením některých přijímačů.
Během roku 2024 podal Český rozhlas 4600 návrhů na elektronický platební rozkaz na neplatiče, kteří nereagovali na upomínky. Šlo o 2000 podnikatelských subjektů s výší žalované jistiny 4,4 milionu Kč, z níž vymohl 36 procent. Zároveň zažaloval 2600 domácností o 4,1 milionu Kč a z této částky získal 12 procent.
V současnosti je v Poslanecké sněmovně ve třetím čtení novela mediálních zákonů, která mimo jiné zvyšuje rozhlasový poplatek ze 45 na 55 korun měsíčně a rozšiřuje také okruh poplatníků. ČRo zatím v letošním rozpočtu s vyšším výnosem z poplatků nepočítá. Výše poplatku se nezměnila od roku 2005.
-čtk-
# Český rozhlas # Rada ČRo # rádio # bonus # René Zavoral # odměna # poplatek
Autor textu ČTK
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.