Autor textu MediaGuru
Hodnota největších světových firem dál roste, vládne Amerika, Evropa
ztrácí, ukazuje analýza PwC.
Nejhodnotnější firmou světa je znovu Apple, který se po roční přestávce vrátil na první místo před Microsoft. Hodnota jeho tržní kapitalizace přesahuje 3,3 bilionu dolarů. Vyplývá to z letošní analýzy PwC Global Top 100 Companies.
|
Apple |
Microsoft |
Nvidia |
Amazon |
Alphabet |
Saudi Arabian Oil |
Meta |
Berkshire Hathaway |
|
3,337 |
2,791 |
2,644 |
2,016 |
1,894 |
1,726 |
1,460 |
1,149 |
Nejrychleji rostoucími firmami v loňském roce byl americký Palantir Technologies následovaný dvěma čínskými firmami: Xiaomi a BYD. Jedinou evropskou firmou v Top10 skokanů je Deutsche Telekom. Evropa je naopak čtyřikrát zastoupena v 10 největších propadacích roku. Vévodí jim Novo Nordisk, která loni odepsala téměř 50 % své hodnoty.
Tržní hodnota stovky největších světových firem dosáhla ke konci března letošního roku 42,636 bilionu dolarů, meziročně o sedm procent více. Bylo dosaženo tak nových maxim, a to i přestože tempo růstu zpomalilo z loňských výjimečných 27 %. Od konce roku 2020 se tak hodnota Top 100 světových firem zdvojnásobila.
„Trh se loni vrátil k normálním růstovým hodnotám. Předchozí rychlý růst byl způsoben především napravováním propadů způsobených covidem a začátkem války na Ukrajině. Sedmiprocentní tempo růstu je z dlouhodobého hlediska mírně nadprůměrné, nejhodnotnější světové firmy se tak ke konci března dostaly na nové historické maximum,“ vysvětluje ředitel strategického poradenství PwC Česká republika Jan Hadrava.
„Žebříček je každoročně sestavován ke konci března. V dubnu nicméně zasáhly světové trhy výrazné poklesy a i ve zbytku roku zůstane zvýšená volatilita, především ve světle kroků Trumpovy administrativy,“ doplňuje Jan Hadrava.
Vývoj americké politiky jak v oblasti mezinárodních vztahů, tak i ekonomiky, je přitom pro globální největší firmy podstatný. Společnosti z USA totiž tvoří 73 % hodnoty Top 100. Loni jejich hodnota vzrostla o 8 procent na více než 31 bilionů dolarů. „V desetiletém horizontu přitom americké firmy drží průměrné roční tempo růstu o 13 procent. I když vidíme v posledním roce rychlý nástup Číny, tak americké firmy jsou jednoznačným lídrem. Poraženým v tomto souboji je prozatím Evropa a je jen na nás, zda a jakým způsobem se dokážeme nastartovat k růstu,“ říká Hadrava.
Evropské firmy nadále ztrácejí, loni odepsaly téměř 14 procent své hodnoty. „Zatímco před 10 lety tvořily evropské firmy téměř čtvrtinu (22 %) hodnoty celosvětově největších firem, aktuálně už mají podíl jen necelých 10 procent,“ zdůrazňuje Jan Hadrava. „Evropa zatím vůbec nedokázala zachytit nástup technologických obrů a měnící se ekonomické prostředí. Sází stále na tradiční průmyslová odvětví a na nové trendy nereaguje buď vůbec, nebo jen velmi pomalu a neobratně. S pokračující digitalizací a nástupem AI se přitom tyto trendy nezmění a technologické společnosti budou svůj náskok zvyšovat. Dařit se bude i telekomunikačnímu odvětví, kam spadá vše od telefonů až po Netflix,“ dodává Hadrava.
Skokanem roku jsou naopak čínské firmy, které loni vyrostly o 51 % na více než tři biliony dolarů, celkově tak nicméně Čína stále zůstává až za Evropou.
Loňský růst je nejvíce tažený finančním sektorem (+39 %) a telekomunikačními službami (+20 %). Naopak nejvíce propadly farmaceutické firmy. Hranice pro vstup do Top100 přitom meziročně vzrostla o 8 procent na 152 miliard dolarů, v žebříčku se objevilo 13 nových firem.
-stk-
# Microsoft # analýza # hodnota # Apple # PwC # tržní kapitalizace
Autor textu MediaGuru
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.