Autor textu MediaGuru
Autorský tým pod vedením Václava Moravce a Ladislava Duška sestavil
publikaci zaměřující se na fenomén infodemie.
Pod vedením moderátora a pedagoga Václava Moravce a profesora Ladislava Duška vznikla nová publikace, která vyšla v nakladatelství Academia s názvem Covid-19 Infodemie.
Kniha se zabývá fenoménem infodemie, tedy šířením nadměrného množství informací, včetně nepravdivých či nepřesných, o zdravotním problému (např. o viru, epidemii, pandemii apod.), které ztěžuje nalezení jeho účinného řešení. Autorský kolektiv zkoumá faktory, jež k rozvoji infodemie přispívají (např. nepřipravenost veřejných zdravotních institucí na zvládání pandemie, politické využívání/zneužívání pandemie, nízká míra mediální a zdravotní gramotnosti populace, informační přetížení společnosti, honba médií za sledovaností apod.). Dominantní částí publikace jsou projevy infodemie v tuzemské mediální krajině. Kniha je rovněž doplněna o výkladový slovník zásadních pojmů.
Kniha je rozdělena do sedmi kapitol, vychází v rozsahu téměř 440 stran. Médiím se věnují kapitoly Česká mediální krajina v časech pandemie, kde si všímá dramatizovaného zpravodajství a důrazu na hrozbu, který zastínil fakticky správný a přesný popis preventivních opatření a mluví až o mediální hysterii.
Mediálnímu pokrytí pandemie se věnuje i kapitola Mediální podoby epidemie ve svět, kde rychlost nahrazuje evidenci a pozornost je věnována i Novinářské etice v časech pandemie/epidemie Covid-19.
Václav Moravec působí jako vysokoškolský pedagog na katedrách žurnalistiky IKSŽ FSV UK, kde vede též Středisko žurnalistiky umělé inteligence, a produkce na FAMU. Veřejnosti je znám jako moderátor a dramaturg České televize.
Ladislav Dušek působí jako vysokoškolský pedagog na Masarykově univerzitě v Brně, kde rovněž vede Institut biostatistiky a analýz. Od roku 2014 je rovněž ředitelem Ústavu zdravotnických informací a statistiky.
Tým autorů dále tvoří: Jakub Gregor, Jiří Jarkovský, Martin Komenda, Ondřej Májek, Tomáš Pavlík, Alžběta Krausová, Radek Mařík a Petr Šnajdárek.
Vydání knihy bylo realizováno s podporou Technologické agentury ČR v rámci programu ETA.
-mav-
# média # kniha # Václav Moravec # Academia # publikace # covid-19 # infodemie # Ladislav Dušek
Autor textu MediaGuru
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Značka Ontario spouští novou kampaň, propojuje domácí mazlíčky
s kanadskou divočinou.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.