Autor textu MediaGuru
Provozovatelé reklamních ploch na plachtách na domech v Praze považují za
diskriminační novou vyhlášku o regulaci venkovní reklamy a chtějí ji
zrušit.
Provozovatelé reklamních ploch na plachtách na domech v Praze považují za diskriminační novou vyhlášku o regulaci venkovní reklamy a chtějí ji zrušit. Na tiskové konferenci to uvedli zástupci Sdružení českých firem venkovní reklamy (SČVR). Vyhláška má platit od října. Z velké části Prahy má zmizet zhruba 120 velkých reklamních plachet a 1400 reklam na lavičkách, ale zůstane zhruba dalších 11.000 míst na bigboardech a billboardech nebo tramvajích či v metru. SČVR se kvůli tomu obrátilo na Evropskou komisi a antimonopolní úřad. Podle pražské radní Hany Třeštíkové (Praha Sobě) není cílem vyhlášky diskriminace, ale narovnání stavu.
Podle předsedy sdružení Josefa Souška vyhláška postihuje spíše menší firmy, a naopak nahrává velkým firmám, které mají dlouhodobé nájemní smlouvy s magistrátem. „Naším cílem je zrušení vyhlášky a zároveň zrušení praxe, kdy magistrát i jednotlivé městské části stále automaticky prodlužují smlouvy na pronájem pozemků pro umístění venkovní reklamy," uvedl.
Reklama na plachtách na fasádách budov nepotřebuje, na rozdíl od billboardů a bigboardů, stavební povolení a podle Souška je tak město nemůže regulovat, proto se je rozhodlo plošně zakázat. Fakticky tak podle něj zlikviduje zhruba jedno až dvě procenta trhu.
Radní Třeštíková si za novou regulací stojí. „Na reklamní plachty se dosud mimo historické centrum žádná regulace nevztahovala - na rozdíl od billboardů a bigboardů, které Praha v minulých letech výrazně zregulovala pomocí Pražských stavebních předpisů," uvedla. Vyhláškou podle ní vedení města dosáhlo toho, že existuje regulace jak pro billboardy, tak pro plachty, jen je každý typ reklamy regulován jiným předpisem.
Podle Filipa Antonína ze společnosti Famedia, která v Praze na štítech domů provozuje asi 25 plachet, se omezení týká pouze menších českých firem. Na plachtách v Praze mají obrat okolo 100 milionů korun, které se dělí mezi reklamní firmy a majitelé domů. „Když sundáme reklamní plachty, tak ten reklamní smog v Praze stejně zůstane. Město by mělo mít nějakou koncepci, jak jej omezovat. Místo toho prodlužuje pronájmy pro firmy provozující reklamu na městských pozemcích," dodal.
Pražský magistrát loni v prosinci vydal novelu vyhlášky, která rozšiřuje omezení reklamy v Pražské památkové rezervaci (PPR), na velkou část metropole. Ke stávajícímu nejpřísnějšímu omezení v historickém centru přibudou dvě pásma, první ve čtvrtích okolo rezervace a druhé sahající na jihu až na Nové Dvory, na severu do Troji, na východě do Malešic a na západě do Motola. Rozšířením se podle schváleného dokumentu zvýší území podléhající regulaci ze zhruba devíti na více než 111 kilometrů čtverečních, tedy asi na dvanáctinásobek.
Pražská koalice má v programu, že bude omezovat takzvaný vizuální smog. Radní zatím schválili například pravidla podoby provozoven v památkově chráněných oblastech, které se nacházejí v městem vlastněných budovách. Magistrát také vypověděl desítky smluv na pozemky, které pronajímá různým firmám pro umístění reklamních poutačů o ploše do osmi metrů čtverečních. Reklamu na území hlavního města regulují také Pražské stavební předpisy, ty však omezují pouze nosiče spadající pod stavební zákon.
-čtk-
# outdoor # venkovní reklama # regulace # Praha # Sdružemí českých firem venkovní reklamy
Autor textu MediaGuru
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.