Autor textu MediaGuru
Začala výstava nového multifunkčního objektu Hila na pražské Brumlovce.
Budou v něm kanceláře, obchody i nájemní byty.
Společnost Passerinvest Group zahájila výstavbu nového multifunkčního objektu Hila na Brumlovce v Praze 4. Budova poskytne po svém dokončení na jaře 2027 kombinaci přibližně 20500 m² kanceláří k pronájmu, 71 nájemních bytových jednotek a v přízemí obchodní plochy čítající 2000 m². Za architektonickým ztvárněním projektu stojí renomované studio Aulík Fišer architekti, dodavatelem stavby je společnost Gemo.
Budova nabídne také prostorné terasy pro uživatele kanceláří a lodžie s výhledy pro rezidenty. Budova Hila bude zcela naplňovat ESG strategii společnosti, a bude tak vybavena moderními technologiemi, například systém chlazení a topení sálavými stropy v kombinaci s plánovanými tepelnými čerpadly.
„Dva roky se pro volný trh nezačala v Praze stavět významnější kancelářská budova. Proto děkuji Pánu Bohu, že nám dal odvahu jít proti proudu a začít. Výstavba objektu Hila má další důležitost i v tom, že po řadě rekonstrukcí, rezidenčním projektu a neziskových budovách se staví na Brumlovce opět signifikantní kancelářská budova, byť s multifunkčním přesahem. Kombinací hlavní funkce moderních kanceláří a nájemního bydlení v rámci jedné, a přitom dostatečně velké budovy, se v této oblasti stáváme opět jakýmisi průkopníky trhu,“ říká Radim Passer, zakladatel a CEO společnosti Passerinvest Group.
Budova Hila vyrůstá na rohu ulic Vyskočilova, Želetavská a Jemnická. Druhé až osmé nadzemní podlaží bude tvořit kancelářská část doplněná o zelené střešní terasy a deváté až patnácté nadzemní podlaží budou zaujímat nájemní byty s lodžiemi. Součástí přízemí budou obchodní jednotky přístupné jak z okolních ulic, tak z obchodní pasáže. Čtyři podzemní podlaží pak poskytnou přibližně 420 parkovacích míst určených výhradně nájemcům budovy, včetně příprav nabíjecích stanic pro elektromobily. Plánované dokončení kancelářské části je odhadováno na konec roku 2026 a s úplným dokončením stavby, včetně rezidenční části, se počítá na jaro roku 2027.
„Jakkoli zájem o mixed-use projekty v České republice roste, oproti zbytku Evropy jich u nás vzniká stále poskromnu. Důvodem jsou především zdlouhavé schvalovací procesy, které u nás zpravidla trvají roky, a tak žel development reaguje na změny společenské poptávky se značným zpožděním,“ dodává Eduard Forejt, ředitel rozvoje a obchodu Passerinvest Group.
-stk-
# kanceláře # Passerinvest Group # obchody # výstavba # Hila # nájemní byty
Autor textu MediaGuru
Aktualizováno # Aktuality # Audio
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.