Autor textu MediaGuru
Šest asociací sdružující komunikační a výzkumné agentury zakládá Radu
pro strategickou komunikaci.
Šest asociací sdružující komunikační a výzkumné agentury zakládá Radu pro strategickou komunikaci. Jejím cílem je postupné navyšování rozpočtu státu určeného pro tuto oblast a vybudování stabilní a odborné komunikační infrastruktury. Toho chce docílit především edukací profesionálů ve státní správě, kteří se zaměřují na komunikaci a marketing.
Asociace komunikačních agentur (AKA), Asociace českých reklamních agentur a marketingové komunikace (AČRA MK), Asociace Public Relations (APRA), Asociace direct marketingu, e-commerce a zásilkového obchodu (ADMEZ), Česká eventová asociace (ČEA) a Sdružení agentur pro výzkum trhu a veřejného mínění (SIMAR) založily neformální sdružení s názvem Rada pro strategickou komunikaci. Chtějí tak změnit přístup a způsob, jakým stát komunikuje se svými občany.
„Kvalitní komunikaci státu chápe Rada pro strategickou komunikaci jako službu zakotvenou v demokratickém dialogu státních a veřejných institucí s občany, nikoliv jako prostředek politického soupeření,“ uvádí ředitel AKA Marek Hlavica „Procházíme už druhou krizí, ve které ze všech stran zaznívá kritika nedostatečné komunikace. Je to chronický problém, který krize jen obnažily na kost,“ popisuje důvody založení rady Michal Vlasák z APRA. Právě efektivní komunikace je podle sdružení asociací důležitá v krizových situacích jako jsou pandemie, válečný konflikt, hospodářská recese nebo boj s fake news.
Rada pro strategickou komunikaci vytýká státu dlouhodobě nízké investice do komunikace. Zatímco ve vyspělých zemích se pohybují zhruba kolem 15 % objemu celkového trhu, v České republice se tato úroveň dlouhodobě drží pod dvěma procenty. Toto podfinanocování se tak podepisuje především na kvalitě. Nové sdružení stát dále kritizuje za často neprofesionální a formálně vedenou komunikaci s minimem zájmu o skutečný dopad kampaní.
„Dlouhodobě víme o tom, že státním marketérům chybí platforma pro výměnu názorů a zkušeností. Stejně tak chybí zkušenosti s marketingem státní správy i komunikačním agenturám. Proto proběhla 21.10. ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj, již třetí konference, jejímž cílem je zejména edukace v oblasti praktické implementace komunikačních nástrojů. Od dat, přes realizaci, až po nákup mediálního prostoru. Tyto konference jsou jedním z nástrojů, které jsou k dispozici pro zvýšení kvality komunikace státu.“ připomíná Lucie Češpivová z AKA
Cílem je poskytnout podporu výkonným úředníkům ve státním marketingu tak, aby byli schopni vyhodnotit potřebu, stanovit a kontrolovat cíle, zadávat a vést komunikační zakázky. Rada pro strategickou komunikaci informovala o svých záměrech poskytovat školení a konzultace již na zasedání Rady vlády pro státní správu a zájem údajně projevila řada ministerstev. Stovka profesionálů se schází na půdě Ministerstva pro místní rozvoj ČR i s dodavateli služeb, aby si vyměnili své zkušenosti.
„Nechceme být agenturou státu, která radí, jak řešit konkrétní problém. Chceme pomoci budovat stabilní a odbornou infrastrukturu. Aby na správných místech bylo dostatek erudovaných lidí, kteří pak na konkrétní potřeby dokážou kvalifikovaně reagovat,“ shrnuje za radu Hana Huntová ze SIMAR.
Cíle sdružení agentur jsou obsaženy v Memorandu, které uvádíme níže.
o vzájemné spolupráci asociací v rámci „Rady pro strategickou komunikaci”
Strany memoranda:
Preambule
1. Strany memoranda jsou profesními organizacemi z oborů marketingových komunikací a výzkumu trhu.
2. Strany memoranda jsou si vědomy významu a síly komunikace pro zlepšování života lidí a zefektivnění veřejných služeb a státní správy, ale také v krizových situacích, jako jsou pandemie, válečný konflikt, hospodářská recese nebo boj s fake news.
3. Strany memoranda vnímají komunikaci státu v minulých letech jako nedostatečnou.
4. Strany memoranda si uvědomují, že komunikační branže, kterou zastupují, je schopna nabídnout státním orgánům spolupráci při strategickém řízení a zlepšování profesionality komunikace státu vůči veřejnosti. Disponují potřebným know-how, aby mohly státu nabídnout pomoc.
5. Strany memoranda se dohodly na názvu “Rada pro strategickou komunikaci”.
II. Obsah memoranda – klíčové principy
1. Posílit funkci komunikace s veřejností stanovením vhodných pravidel a vypracováním strategií, které povedou k tomu, aby komunikace sloužila cílům a zásadám otevřené vlády, tj. transparentnosti, integritě, odpovědnosti a účasti zainteresovaných stran, a aby byla v co největší míře oddělena od politické komunikace.
2. Institucionalizovat a profesionalizovat útvary komunikace tak, aby měly dostatečnou kapacitu, včetně zakotvení potřebných dovedností a specializací a zajištění odpovídajících lidských a finančních zdrojů.
3. Přechod k informovanější komunikaci, postavené na měřitelných cílech a založené na důkazech, prostřednictvím získávání poznatků o chování, vnímání a preferencích různých skupin veřejnosti a vyhodnocování svých aktivit na základě ukazatelů dopadu.
4. Využívat potenciál digitálních technologií, ale zodpovědně: Digitální nástroje, data a umělá inteligence mohou usnadnit větší zapojení a inkluzi, pokud jsou využívány eticky a s ohledem na soukromí.
5.nBoj proti zavádějícím informacím a dezinformacím. Státní správa musí být vybavena pro předcházení a vyvracení zavádějících informací a dezinformací prostřednictvím jasných postupů a pokynů.
III. Příklady konkrétní pomoci Rady pro strategickou komunikaci
Rada pro strategickou komunikaci spatřuje své hlavní poslání v následujících činnostech:
1. Využití dlouhodobě budované znalosti postupů, struktur, kompetencí a dalších nároků a podmínek komunikace v diskuzích se státní správou.
2. Vytvoření odborného týmu, sestaveného ze zástupců sdružených asociací, ale i dalších odborníků z oblasti komunikace, kteří by v pravidelném intervalu poskytovali svůj pohled na komunikační kroky vlády a nabízeli svou kompetentní oponenturu a doporučení.
3. Navrhování klíčových strategických témat pro komunikaci státu.
4. Pomoc při zajištění odborné úrovně pracovníků v komunikaci. Podpora vzniku certifikovaného vzdělávání těchto profesionálů. Vytvoření kompetenční mapy specialistů ve veřejné správě.
5. Podpora vzniku a činnosti platformy pro sdílení informací a zkušeností. Poradenství při nastavování personálních kapacit oddělení a útvarů komunikace a jejich odborného složení.
6. Metodiky a návody pro výběr dodavatelů v rámci současné legislativy. Metodiky pro doporučené vedení zakázek.
7. Pomoc při nastavení datových zdrojů, na základě kterých se stanovují komunikační témata a tvoří strategie komunikačních kampaní. Součin komunikačních aktivit.
8. Pomoc při nastavení systému krizové komunikace státu v rámci systému pro zvládání krizí.
9. Doporučení pro úpravu legislativy.
-mav-
# ČEA # AKA # komunikace # APRA # SIMAR # stát # vláda # AČRA MK # strategická komunikace # ADMEZ # Rada pro strategickou komunikaci
Autor textu MediaGuru
Aktualizováno # Aktuality # Audio
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.