Proč novináři nevydávají právě vaše tiskové zprávy?

Po rozeslání tiskové zprávy na připravený medialist nastává v životě PRisty fáze čekání. V jakých médiích se asi tisková zpráva uchytí? Kdo z ní něco převezme? Po několika dnech, kdy není po výstupech ani památky, se však dostaví nervozita s neodbytnou otázkou: „Proč tiskovou zprávu novináři ne a ne vydat?“ Co vše toho může být příčinou, vysvětlil na konferenci PR v digitální éře Ondřej Kubala z agentury Ewing PR.

První, na co by si v takové situaci měli PRisté odpovědět, je, zda téma tiskové zprávy není jednoduše „blbé“. Média totiž většinou nezajímá ocenění firem v různých soutěžích, otevření 47. pobočky či pomoc jejich zaměstnanců při úklidu lesa. Nezajímá to totiž ani jejich čtenáře. „Pokud chcete dostat něco do médií, zeptejte se napřed upřímně sami sebe, jestli téma bude zajímat i někoho jiného než klienta,“ poradil Ondřej Kubala.

Peníze, peníze a zase peníze

Nicméně byť „blbé“ či irelevantní téma může být mnohdy skutečně tím, proč novináři s tiskovou zprávou nepracují, není zdaleka důvodem jediným. Stále více ovlivňují otištění tiskové zprávy i peníze. PR již není jen o znalosti mediálního prostředí, kontaktech s novináři, relevantnosti tématu k danému titulu, ale i o rozpočtu, kterým je stále častěji nutné otištění informací podpořit. Zatímco dříve se to týkalo hlavně lifestylových titulů, dnes je tato praxe stále častější i u zpravodajských médií.

V současnosti není už neobvyklé, když se novinář po obdržení tiskové zprávy PRisty rovnou zeptá, kolik na to má peněz, rozumějte, kolik peněz máte na otištění zprávy jako redakčního obsahu. I z tiskové zprávy se postupně stává komodita, se kterou se obchoduje za peníze. „Situace, kdy budete muset počítat s rozpočtem jen, aby v médiích otevřeli vaše téma nebo převzali vaši tiskovou zprávu, budou přibývat,“ řekl Kubala. I to se však podle něj dá využít ve prospěch klienta – díky tomu lze do médií „procpat“ i dříve nepublikovatelné zprávy, které v některých případech redaktor podepíše i svým jménem. Podle Kubaly záleží na konkrétní domluvě s vydavatelstvím.

Podobným způsobem mají na média vliv i peníze proudící z inzerce některých velkých hráčů. „Silnou inzercí v rámci stovek milionů si už nyní můžete na trhu zajistit, že se o vašich problémech v některých médiích psát nebude, nebo že půjdou jen minimální zmínky,“ popsal Kubala.

Majitelé médií ovlivňují obsah

Na PR má stále větší vliv rovněž nová vlastnická struktura v českých médiích. „Ve chvíli, kdy si největší mediální domy rozdělili vlivní podnikatelé, je jen iluzorní si myslet, že zde existují nezávislá média,“ dodal Kubala. „Existují tři typy novinářů – jedni by nikdy nedopustili, aby jejich článek kdokoliv ovlivňoval a jsou ochotní se za to prát a dát kvůli tomu i výpověď. Druzí akceptují systém vlivu a peněz a neřeší to. A třetí si nechtějí připustit, že by něco takového bylo možné, i když se to děje.“

V současné době se navíc redakce potýkají se zeštíhlováním a vysokou fluktuací. „Redaktoři mají méně času a více práce. Jsou pod časovým tlakem. Někdy už vůbec nehledají pravdu, protože na to nemají čas. Navíc rychlost vydání informace je dnes pro řadu médií důležitější než její přesnost,“ doplnil Kubala.

Pro PR znamená aktuální situace jediné. Důvody, proč novináři nevydávají právě vaše tiskové zprávy, mohou být i jinde než na straně PRisty. A je potřeba s tím ve své práci počítat.

-stk-

Foto: Internet Info