Autor textu MediaGuru
Balíčkování nebo integrace na hlubší úrovni by mohly změnit globální
postavení na trhu služeb videa na vyžádání, píše Erika Luzsicza.
Je Netflix jako streamovací jednička neporazitelný? A proč se konkurenci nedaří jej předstihnout, nebo alespoň dohnat? Projděme si základní fakta streamovacích válek. Netflix, Amazon a Disney se v mezičase vyprofilovaly jako globální tahouni celého odvětví a největší hráči v USA. Až na Netflix se všichni zatím potýkají s tím, že je jejich byznys model prodělečný. Naopak vedle nich stojí Apple, který nemá sice tak velký podíl na trhu, zato má největší platební sílu. Ten má k dispozici tolik volné hotovosti, že by to pokrylo rozpočet leckterého malého státu. Takže může uspořádání na trhu snadno změnit, když bude chtít. Sečteno podtrženo, máme tu základní čtyřku, proti které stojí ještě několik „menších" hráčů s rozsáhlým teritoriálním pokrytím nejenom v USA. Jako například Max. Jenže tato služba má jen v USA podíl na sledovanosti v průměru 2 %. Jak už číslo napovídá, to nestačí na rozbití ustavující čtyřky, nebo dokonce na dotáhnutí se lídra, jakým je Netflix.
Samozřejmě by jistá šance byla. Nutně by však zejména menší hráči potřebovali spojit síly. Takovéto rozhodnutí o spolupráci však leží u vedení mateřských společností jako je Warner Bros. Discovery a dalších. Jenže doposud jakékoliv snahy o diskuzi nikam nevedly, protože nikdo se nechce vzdát hlavního kormidla. Tedy potenciálně přenechat rozhodování své konkurenci. Pokud bychom na toto jednání nahlédli jinou optikou, všichni zmínění tudíž zřejmě ještě pořád věří, že na trhu je dostatek prostoru pro čtyři či pět velkých hráčů. Respektive musí tomu věřit, protože v opačném případě by to znamenalo uznat porážku.
Co je tedy třeba udělat, aby se do vyvolené čtyřky až pětky dostaly? První a nejjednodušší možností, jak toho dosáhnout, je balíčkování. Pokud to doposud šlo u kabelové televize, proč by to nešlo u streamu?! Aktuálně existuje na vybraných trzích jen pár možností balíčkování – například Disney nabízí v USA balíček s konkurenčním Max. Dále pak třeba Comcast, který nabízí balíček Xfinity Stream Saver. Balíčkování statisticky snižuje počty těch, kteří svá předplatná ruší, nebo dokonce utíkají ke konkurenci.
Další možností je integrace na hlubší úrovni. Některé platformy již řešily i možnosti joint venture, kde by vznikla zcela nová společnost, kam by vložily společně svůj obsah a vznikla tak nová unikátní streamovací služba. Mezi prvními takovými projekty je spolupráce mezi Comcastem a Paramountem v Evropě, Max je pak výsledkem spojení Warner Bros. a Discovery. Nutno dodat, že podobný postup je velice odvážný, dokonce by se dalo říct že riskantní, má ale obrovský potenciál.
Ať už první nebo druhá varianta vyžaduje strategické přemýšlení (a podporu shareholderu) a také odvahu. Na tom všem lze ale stavět a následně i vydělat. Pak je tu ještě další varianta. U té se zdá, že se jí bezmyšlenkovitě drží většina streamovacích obrů. Tedy hrát především sám na sebe, pálit obrovské množství peněz jako doposud a doufat, že se aktuální vývoj brzy obrátí.
# Netflix # fúze # VOD # SVOD # Apple TV # Max # bundle # Disocvery # Warner Bros. Disocery
Autor textu MediaGuru
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.