Autor textu MediaGuru
Podíl privátních značek na celkových tržbách rychloobrátkového zboží
se loni meziročně zvýšil z 24 % na 26 %, ukazují to data agentury
NielsenIQ.
Inflace loni výrazně ovlivnila nákupní chování českých spotřebitelů. Nárůst cen, jenž byl hlavním faktorem růstu tržeb za rychloobrátkové zboží, donutil Čechy nakupovat méně, vyhledávat promoce a privátní značky. Podíl privátek na celkových tržbách FMCG zboží meziročně vzrostl z 24 % v roce 2022 na loňských 26 %. V některých odvětvích představovaly dokonce více než třetinu tržeb. Vyplývá to z dat agentury NielsenIQ.
V porovnání s rokem 2022 pokleslo prodané množství FMCG zboží o 2,9 %, zatímco ceny vzrostly o 9,3 %, což vedlo k celkovému nominálnímu růstu tržeb v FMCG sektoru o 6,4 %. Navzdory postupnému zpomalování inflace během loňského roku – postupně z 16,4 % v 1. čtvrtletí na 7,6 % ve 4. čtvrtletí – zůstali čeští spotřebitelé opatrní ve svém utrácení.
Podle studie „Mood of the Nation“ realizované v polovině roku 2023 pouhá 2 % českých spotřebitelů neuplatňovala nebo neplánovala přijmout žádná opatření, nebo strategie, jak ušetřit. Naprostá většina Čechů však uplatňovala hned několik takových strategií současně. Kromě celkového omezení spotřeby některého zboží čeští občané žijící poblíž hranic nadále navštěvovali Polsko za účelem nákupu potravin a drogerie. Ti, pro které Polsko není tak dobře dostupné pak nakupovali více v diskontních prodejnách nebo v drogeriích. V mnoha kategoriích Češi sahali po levnějších značkách a nezřídka tak volili i privátní značky řetězců. Rovněž posílilo nakupování ve slevách.
„Nakupování v akcích bylo mezi Čechy v loňském roce stále populární, téměř 66 % veškerého rychloobrátkového zboží, tedy potravin a drogerie prodaného v českých super a hypermarketech a drogeriích bylo s podporou nějaké promoční akce. Přitom před rokem, kdy jsme mluvili o novém historickém rekordu a prolomení další magické hranice to bylo “pouhých” 61 %,“ podotýká Karel Týra, Managing Director NIQ pro Českou republiku, Slovensko a Maďarsko.
Existují kategorie, kde je podíl zboží prodaného v rámci akcí dokonce vyšší než 80 %, příkladem mohou být kategorie jako trvanlivé mléko, cukr nebo máslo a margaríny. V praxi to znamená, že tyto kategorie se již téměř nenakupují za běžnou cenu. To naznačuje, že spotřebitelé již mohou vnímat akční ceny jako ty standardní a již příliš neuvažují nákup těchto výrobků za plnou cenu.
Privátní značky, které slouží jako cenově výhodné alternativy k značkovým výrobkům, zaznamenaly nárůst významu. Jejich podíl na trhu vyjádřený podílem na celkových tržbách vzrostl v roce 2023 na 26 %. V odvětvích, jako jsou mléčné výrobky, kulinářské výrobky, výrobky péče o domácí mazlíčky nebo péče o kojence, pak privátní značky představovaly více než třetinu tržeb. Je třeba poznamenat, že i privátní značky jsou stále častěji nabízeny v akcích, a tedy jedním z důvodů, proč nárůst zboží v promoci poslední dobou tak akceleruje je i promování privátních značek. Zatímco ještě na začátku roku 2021 (1. čtvrtletí) byla zhruba třetina tržeb za privátní značky realizována za podpory promoce, ke konci roku 2023 (4. čtvrtletí) se situace výrazně změnila. Z každých 100 Kč utracených českými spotřebiteli za výrobky privátních značek bylo téměř 60 Kč podpořeno promoční akcí.
Množství prodaného zboží v českém maloobchodě klesalo v průběhu celého roku 2023, nicméně během 3. a 4. čtvrtletí tento pokles postupně zpomaloval. Poslední čtyřtýdenní období roku dokonce zaznamenalo nárůst objemu FMCG oproti předchozímu roku, což lze chápat jako jistou naději, vzhledem k tomu, že se jedná o první nárůst spotřeby FMCG zboží v České republice od listopadu 2022.
Přestože ekonomické ukazatele naznačují pozitivní budoucí vývoj a roste důvěra českých spotřebitelů, ti nemají – alespoň prozatím – v plánu úplně opustit úsporný režim. Téměř 70 % Čechů je totiž spíše negativních, pokud jde o jejich očekávání budoucího vývoje cen potravin a téměř 80 % pak podle svých slov plánuje i nadále pokračovat v intenzivním nakupování potravin a drogerie v promocích.
-stk-
# retail # akce # nákupní chování # maloobchod # spotřebitelské chování # promoce # slevy # FMCG # NielsenIQ # privátní značky # rychloobrátkové zboží
Autor textu MediaGuru
Aktualizováno # Aktuality # Audio
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.