Autor textu MediaGuru
Prezident Unie vydavatelů Jaromír Skopalík zaznamenal trendy v magazínovém
odvětví.
V poslední třetině září se v Římě konal již 39. světový kongres mezinárodní časopisecké federace (FIPP), kterého se zúčastnilo přes 700 delegátů z více než třiceti zemí světa. Jde o největší světové setkání magazínových vydavatelů, na kterém se diskutují trendy a strategie pro příští období.
Slunečné počasí jakoby předznamenávalo atmosféru a uvolněné vystupování prezentujících. Vše pod taktovkou příjemných Britů ze sekretariátu v Londýně, pod záštitou prezidenta FIPP Chrise Llewellyna.
Bez jakéhokoliv přehánění byl tento kongres v porovnání s jinými časopiseckými či novinovými konferencemi, kterých jsem se doposud zúčastnil, jiný. A to nejen pro mě, ale i pro další zahraniční delegáty včetně mého kolegy z Unie vydavatelů a ředitele Business Media, Tomáše Tkačíka. Tento stav jen potvrzovaly naše rozhovory mezi jednotlivými bloky prezentací.
Čím tedy byla světová konference FIPP jiná? Především byla příjemně sebevědomá, pokud se týká vydávání časopisů jako profitabilního businessu s perspektivou.
Jednotliví přednášející z různých koutů světa – jednou CEO nebo prezidenti, jindy publisheři nebo šéfredaktoři – jakoby se domluvili a přes obsahovou různost prezentací měli všichni jedno společné: přestali za nejdůležitější téma považovat co nejrychlejší, až překotný přechod k digitálním médiím. Přestali se, jako nejdůležitější otázkou jejich podnikání, zabývat překlopením obsahu časopisů do elektronické podoby a stresovat se nesnadností úkolu skončit celé úsilí v černých číslech.
Třídenní setkání mě přesvědčilo o tom, že si vydavatelé opětovně uvědomují, kde leží nejdůležitější část jejich byznysu a začali přemýšlet o tom nejdůležitějším – o obsahu a kvalitě časopisů.
Nechtěl bych však, aby došlo k omylu ve smyslu, že se časopisečtí vydavatelé od stolu rozhodli změnit nezadržitelný vývoj směrem k elektronickým médiím. Že se, obrazně řečeno, zabarikádují na současných pozicích a nebudou reflektovat tendence odehrávající se v médiích již několik desítek let. Na konferenci FIPP bylo zřejmé, že se na celou problematiku dívají ze správného úhlu pohledu: nadále se usilovně a promyšleně věnovat nejprofitabilnější (jediné profitabilní?) části svého podnikání – časopisům. Avšak s pohledem upřeným do budoucnosti. To znamená kolem fundamentu časopiseckého portfolia promyšleně budovat další jednotky businessu budoucího, elektronického.
Tento postoj vyjádřil jednoznačně ve své prezentaci například Peter A. Kreisky z americké konzultační společnosti Kreisky Media Consultacy s odkazem na Boba Carrigana z IDG jeho citátem „Časopisy vydáváme kvůli profitu a digitál děláme kvůli budoucímu růstu“.
Ve stejné přednášce zaznělo i to, co se jako červená nit táhlo prakticky všemi dalšími přednáškami a tím byla myšlenka „Digital first, but not digital only!“
Aktivity v on-linu jako nadstavbě vydávání časopisů se už pochopitelně u jednotlivých vydavatelů lišily. A to podle zaměření a obsahu vydávaných časopisů. Například u vydavatele, který má úspěšný časopis o cestování se jednalo o on-line prodej zájezdů, u vydavatele fashion magazínu o prodej oblečení přes internet. Vydavatel gaminových časopisů se zaměřil na on-line prodej her apod. Zřejmá byla snaha o získání feedbacku od uživatelů on-linu a jeho využití pro vylepšení časopisů. Do této kategorie patří spolupráce s bloggery, designery a jinými kreativci.
Samostatnou cestou ke konzumentu obsahu v různé podobě a na různých platformách jsou kombinace elektronického a papírového předplatného s velkou variabilitou nejen cest doručení obsahu, ale i cílových skupin.
V neposlední řadě se jako efektivní ukazuje spolupráce časopisů a hledání synergií s jinými typy médií, např. při společné tvorbě chatů, blogů, designů, videí, koncertů, dokumentárních filmů atd.
Z on-linových aktivit vydavatelů je patrné, že stále důležitější cestou k tržbám je právě e- commerce.
Druhý den konference, který byl věnován publishingu, fakticky nezazněla jediná prezentace, která by v sobě neobsahovala informaci k e-commerce. A to s konkrétními příklady, jak úspěšně vydavatelé s e-commerce pracují. Někteří se nezdráhali zveřejnit jen zřídka publikované informace o detailech svých digitálních počinů. Fabrizio D’Angelo, CEO Hubert Burda Media Holding a nový chairman FIPP v diskusi řekl, že skupina Burda generuje přes 50 % z celkového obratu z elektronických médií a z toho 27 % z e-commerce.
Od digitální budoucnosti vydavatelů se ještě v závěru mojí úvahy o přínosu 39. konference FIPP pro celou branži vrátím k papírové současnosti.
Trend prodejů časopisů není, jak by se mohlo zdát, jen klesající. Skutečnost je na některých trzích i opačná a to i na trzích velkých a rozvinutých.
Takovým příkladem je italské vydavatelství Cairo Group. Stejně jako ostatní vydavatelé pracuje na své budoucnosti v on-line, ale rozvíjí v tuto chvíli především časopisy. Z úst prezidenta společnosti Urbana Caira jsme slyšeli a v prezentaci na grafech viděli nárůsty prodaných nákladů a zisků společnosti, které vzbuzují respekt. Z lokální mediální agentury dokázal majitel vybudovat společnost s obratem 300 miliónů EUR. Jedná se o nejrychleji rostoucí mediální společnost v Itálii, které se daří od roku 2004 až do současnosti fakticky kontinuálně zvyšovat prodané náklady svých časopisů.
Dalším příkladem potenciálu růstu prodejů časopisu z jiné části světa je ženský časopis Femina, vydávaný vydavatelstvím Worldwide Media v Indii. Časopis nyní dosáhl svého dosavadního vrcholu čtenosti, který leží u 5 miliónů čtenářů na vydání.
Ukončit svoji úvahu o přínosu konference FIPP mohu ve stejném duchu, jako celé setkání přesvědčivě vyznělo. A to výsledkem výzkumů názoru na budoucnost branže mezi odborníky. 51 % z nich vidí budoucnost časopisů optimisticky a 21 % velmi optimisticky.
Autor: Jaromír Skopalík, předseda představenstva Sekce časopisů, prezident Unie vydavatelů
Autor textu MediaGuru
Přísnější regulace technologických platforem může oslabovat dosah
mediálního obsahu a paradoxně zvýhodňovat AI generované příspěvky,
zaznělo na diskusi pořádanou Institutem Strategeo a Institutem H21.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) povolil společnosti Tymeprax Pavla Tykače odkup poloviny mediální skupiny Mafra. Zbylou polovinu si ponechá dosavadní vlastník, skupina Kaprain podnikatele Karla Pražáka. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Skupina Mafra vydává mimo jiné deník Mladá fronta Dnes nebo web iDnes.cz. O transakci mediální skupina informovala loni v listopadu na svém webu, její hodnotu neuvedla. „Úřad ve správním řízení dospěl k závěru, že spojení nebude mít za následek podstatné narušení hospodářské soutěže, a proto transakci povolil. Rozhodnutí je pravomocné," uvedl ÚOHS. Mafru skupina Kaprain koupila v roce 2023 od premiéra Andreje Babiše (ANO) společně s firmou Londa a chemickými závody Synthesia. Hodnota transakce tehdy dosahovala podle neoficiálních zpráv kolem deseti miliard korun. Společnost Mafra je vydavatelem deníků MF Dnes a Metro a řady časopisů jako Cosmopolitan, Harper’s Bazaar, Chvilka pro tebe, Pestrý svět, Rytmus života, Tina, Týdeník televize nebo Žena a život. Provozuje také zpravodajské servery iDNES.cz a Lidovky.cz. Pod Mafru dále patří například skupina hudebních televizních stanic Óčko či Rádio Impuls. Ke konci srpna 2024 skupina přestala vydávat tištěné Lidové noviny. Tituly Mafry pravidelně osloví téměř 2,5 milionu čtenářů tisku a měsíčně sedm milionů návštěvníků internetu. Finančník Pavel Tykač, který patří k nejbohatším Čechům, podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, je majitelem energetické skupiny Sev.en. Od konce roku 2023 vlastní fotbalový klub Slavia Praha. Tymeprax je nově založená firma, jejímž účelem je právě odkup části skupiny Mafra. Pražákova investiční skupina Kaprain zaměstnává téměř 6000 lidí, hodnota jejích aktiv přesahuje 50 miliard korun. Vlastní průmyslové firmy, nemovitosti i sportovní kluby, například hokejový klub Sparta Praha či fotbalové Pardubice.
VLM od dubna navyšuje tištěný náklad titulu Deník Extra v Praze
z 80 tisíc na 250 tisíc výtisků. Cílem je posílit v hlavním městě
zásah značky Deník v offline prostředí.