Prima+ rozjela ve velkém výrobu původních projektů
S příchodem služby Prima+ výrazně narůstá výroba původních formátů
televizní skupiny Prima. Navýšený rozpočet na produkci nových titulů jí
otevírá dveře i ke spolupráci s dosud nevyužívanými tvůrci.
Televizní skupina Prima spustila 8. února svou dlouho plánovanou streamovací službu Prima+, která zároveň obsahuje i nabídku Prima+ Originals, zaměřenou na původní dramatickou tvorbu skupiny Prima. Na té začala Prima pracovat před více než dvěma lety, a v rukávu má proto dnes desítky projektů. Aktuálně je pro Prima+ vyrobeno nebo se v těchto dnech vyrábí 13 prémiových seriálů a dalších 28 projektů se plánuje v blízké budoucnosti realizovat. Spuštění Prima+ totiž zvyšuje nutnost výrazně vyšší výroby nových původních formátů. Do jejich rozvoje Prima během let 2023 až 2025 investuje více než jednu miliardu korun. „Výroba původních projektů se zvýšila asi o dvě třetiny oproti situaci před spuštěním Prima+,“ říkají v rozhovoru Lenka Hornová, ředitelka obsahu skupiny Prima, a Lucia Kršáková, výrobní ředitelka skupiny Prima. Jsou zároveň přesvědčeny, že v konkurenci několika nadnárodních streamovacích služeb, které na český trh vstoupily, hraje příznivou roli pro Prima+ především faktor lokálnosti. „Máme ověřeno a víme, že český divák dá lokálnímu ztvárnění, pokud je dobře provedené, vždy přednost před zahraniční produkcí.“
Služba Prima+ nabídla hned od počátku tři nové seriály, které připravila pro svou novou službu: Sedm schodů k moci od publicisty Josefa Klímy, komediální seriál žánru progressive fiction Bodyguardi a detektivní seriál Půlnoční zpověď. Všechny uvedené jsou součástí nabídky Prima+ Originals. Jak ji z pohledu žánrů a zpracování chcete koncipovat a na jakého diváka míříte? Liší se od produkce pro lineární televizi?
Lenka Hornová: V lineárním vysílání se snažíme oslovit co nejvíce diváků najednou, abychom dosáhli maximální sledovanosti. Naším cílem je zabavit co největší počet diváků napříč generacemi, a to při výrobě zohledňujeme. V případě exkluzivnějšího obsahu, za který by měl divák i zaplatit, což je případ Prima+, si můžeme dovolit užší cílení na různé typy diváků, ovšem tak, aby si každá skupina mohla vybrat. Znamená to zase vyrábět víc pro různé divácké skupiny.
Zmíněné seriály Sedm schodů moci, Bodyguardi a Půlnoční zpověď jsou tedy jiné typy seriálů, než které vytváříte pro lineární kanál?
Lucia Kršáková: Jsou to jiné typy seriálů, protože obsahově víc cílí na diváky, kteří v programové skladbě televize Prima takové typy pořadů neočekávají. Rozpočty na jejich výrobu jsou vyšší než rozpočty na tvorbu pro lineární vysílání.
Lenka Hornová: Základními kritérii, která rozhodují o zařazení titulů do Prima+ Originals, jsou unikátnost, výjimečnost a originalita.
Jak toho chcete dosáhnout?
Lucia Kršáková: Když jsme asi před dvěma lety začali přemýšlet o tom, co by mělo tvořit nabídku chystané služby Prima+, tak jsme vedle svých stálých spolupracovníků oslovili i ty, se kterými jsme kvůli finančnímu limitu spolupracovat nemohli. To se ale s příchodem Prima+ Originals mění. Rozběhli jsme přípravu řady nových projektů. Zvýšením rozpočtu na výrobu se nám tedy daří oslovovat tvůrce, se kterými jsme dosud nespolupracovali. Projekty, se kterými na Prima+ Originals teď startujeme, začaly vznikat už před dvěma lety. Věděli jsme, že službu jednou spustíme, a proto jsme začali knihovnu pořadů budovat ještě před covidem. Seriály jako Zákony vlka a Půlnoční zpověď mají velké rozpočty, seriálem Bodyguardi zase zahajujeme spolupráci s mladými tvůrci, kterým chceme dát prostor.
Jak to vypadá po organizační stránce výroby? Museli jste vytvářet nová produkční studia nebo spíš navazujete na výrobu pro lineární televizi?
Lenka Hornová: Na základech existující Prima Production vzniká nová společnost Prima Originals, kterou máme na starost s Lucií Kršákovou. Zastřešuje veškerou výrobu pro VOD (video na vyžádání, tj. Prima+, pozn. red.). Pro nás je to novinka, protože dosud jsme takto organizačně začleněné výrobní centrum neměli.
S rozběhem Prima+ vzniká další objem práce, další porce titulů, která se musí vyrobit pro Prima+ Originals. Jak to bude? Vzniknou v rámci té dceřinky producentské skupiny nebo budete práci zadávat externě?
Lenka Hornová: Obojí je možné. Pokračujeme s producenty, s nimiž se nám spolupráce osvědčila. Buď přicházejí sami s náměty ke zpracování, nebo je vytvářejí na základě našeho zadání. Což platí i pro adaptace mezinárodních formátů a jejich zpracování pro lokálního diváka.
Teď máte díky dvouleté přípravě řadu věcí už vyrobených, ale jak to plánujete pro běžný provoz? Kolik projektů můžete za rok zvládnout?
Lucia Kršáková: Ve fázi rozpracovanosti teď máme přibližně dvacet projektů. Ročně jsme schopni připravit deset až dvanáct nových projektů, i když je třeba brát v úvahu, že příprava projektů se ve výrobním plánu v letech překrývá. Záleží také na počtu epizod konkrétních projektů a stopáži, zda je 25minutová nebo hodinová.
Máte vytipované nějaké žánry, na které byste se chtěli soustředit?
Lucia Kršáková: Už jsme mluvily o tom, že divácké skupiny v rámci videa na vyžádání jsou různé, proto usilujeme o to, aby nabídka byla co nejpestřejší a každý divák si našel ten svůj titul. Primárně se zaměřujeme na vývoj a výrobu seriálů, ale do budoucna zařadíme i dokumentární pořady nebo televizní filmy. Začít se seriály a minisériemi bylo pro nás nejsnazší, ale do budoucna se nebráníme ničemu. Ani pořadům typu reality show.
Z hlediska seriálové tvorby rezonuje u publika, které vyhledává VOD služby, detektivní žánr. Je i pro vás primární?
Lenka Hornová: Je pravda, že zatím máme těchto pořadů nejvíc. Nejde ale o nekonečnou detektivku typově vhodnější pro lineární vysílání, spíš se snažíme o nějaký ozvláštňující prvek, kterým bychom tomuto žánru dodali ještě určité novum.
Ve fázi rozpracovanosti teď máme přibližně dvacet projektů. Ročně jsme schopni připravit deset až dvanáct nových projektů.
Generální ředitel skupiny Prima Marek Singer na tiskové konferenci ke spuštění Prima+ avizoval, že všechny tituly vyrobené pro Prima+ Originals se později objeví v lineárním TV vysílání. Mohou zaujmout i většinového diváka Primy?
Lenka Hornová: Jsme toho názoru, že ano. Nejprve se ale musí zhodnotit v nabídce Prima+.
Lucia Kršáková: Věříme, že s pomocí Prima+ Originals naučíme diváky vyhledávat v lineárním TV vysílání i trochu jiný typ pořadů, než na jaký jsou dosud na Primě zvyklí. Zatím od Primy takové věci nečekají. Každé uvedení nového titulu pro Prima+ bude uvedeno kampaní, a tak věříme, že dokážeme vzbudit divákův zájem i pro následné lineární vysílání.
Jaká je situace na trhu z pohledu tvůrců a herců? S rozmachem streamovacích služeb roste poptávka. Daří se někoho získat i exkluzivně?
Lucia Kršáková: Snažíme se své dlouhodobé spolupracovníky motivovat k další spolupráci a také exkluzivně spolupracujeme s filmovou školou v Písku. Díky tomu zapojujeme do menších projektů studenty.
Lenka Hornová: Vedle osvědčené spolupráce s našimi tvůrci chceme také vyzvat ostatní, aby se nám přihlásili. Brzy zveřejníme formulář, ve kterém nabídneme produkcím možnost ke spolupráci. Pomyslné dveře tím tvůrcům ještě více otevřeme.
Věříme, že s pomocí Prima+ Originals naučíme diváky vyhledávat v lineárním TV vysílání i trochu jiný typ pořadů, než na jaký jsou dosud na Primě zvyklí.
A na čem konkrétně teď pro Prima+ Originals pracujete?
Lucie Kršáková: Pracujeme na velkém množství projektů, nikdy předtím Prima tolik nevyráběla. Podařilo se nám zajistit pokračování Zákonů vlka. Z první série jsme byli nadšení a věříme, že z ní budou nadšení i diváci. Navazujeme na Půlnoční zpověď novými příběhy Poslední oběť, to už máme také vyrobeno. Dále chystáme komediální seriál Agrometal pod vedením úspěšného režiséra Karla Janáka i seriál z prostředí policie a policejních záchranářů Pod hladinou, který režíroval Vojtěch Moravec. Této tematice věříme, a proto připravujeme natáčení volného pokračování s názvem Na vlnách Jadranu. Zaměřeno je na práci chorvatské policie, která je v sezóně posílena o český a slovenský tým kvůli velkému počtu našich a slovenských turistů. Scénáře máme připraveny již dlouho, seriál jsme měli původně natáčet rok před covidem. Vzniká v koprodukci s TV Joj a s chorvatskou produkcí. Také na další koprodukční seriály se zaměřujeme, s TV Joj dále připravujeme projekt Call My Agent, který ještě nemá český název, pouštíme se samozřejmě i do menších projektů, jako je například komediální krimi Banáni.
Lenka Hornová: Před dvěma lety jsme začali vyrábět trochu v tichosti, tak se to o nás tolik neví, ale projektů máme vyrobeno nebo v přípravě opravdu hodně, minimálně srovnatelně s konkurencí. Jen jsme o nových projektech zatím tolik nemluvili. Portfolio se snažíme budovat široké od speciálních detektivek, komediálních seriálů, po drzé nekorektní minisérie.
O kolik s příchodem Prima+ zvýšila Prima výrobu titulů ve srovnání před obdobím bez Prima+?
Lucia Kršáková: Nárůst je minimálně o dvě třetiny.
Lenka Hornová: My jsme dosud plánovali asi jeden prémiový seriál na sezónu, teď jich budeme mít mnohem víc.
Už padlo, že trh placených videoslužeb na vyžádání se značně zaplnil, v posledním roce přišlo několik nových nadnárodních služeb. Jak vidíte šance Prima+ uspět v souboji s mezinárodními platformami?
Lenka Hornová: Díky tomu, že točíme přímo pro českého diváka, jsme schopni konkurovat velkým zahraničním produkcím. Lokální prvky – naše historie, kultura, herci, místa – budou v rozhodování diváků hrát vždycky roli. Máme ověřeno a víme, že český divák dá lokálnímu ztvárnění, pokud je dobře provedené, vždy přednost před zahraniční produkcí. Proto jsme nuceni hodně vyrábět, abychom uspěli v mezinárodní, ale i v naší lokální konkurenci.
Projektů máme vyrobeno nebo v přípravě opravdu hodně, minimálně srovnatelně s konkurencí. Jen jsme o nových projektech zatím tolik nemluvili.
Je v rámci placené nabídky Prima+ místo pro seriály typu ZOO nebo Slunečná, které jsou dlouhodobé a na kterých staví lineární TV? Nebo se jejich zpracování pro Prima+ Originals nehodí a je vhodnější pro lineární vysílání Primy?
Lenka Hornová: Pro lineární vysílání jsou nekonečné nebo spíš dlouhoběžné seriály vhodnější. V tuto chvíli si je nedovedu představit v nabídce Prima+ Originals. Ze své podstaty jsou spíš „zbožím denní spotřeby“. Jiná věc je, že předpremiéry epizod dlouhoběžných seriálů do placené nabídky naopak patří, protože přináší něco exkluzivního.
Vedle seriálu ZOO, který se vysílá v lineární TV Prima dvakrát týdně, jste televizní týdenní programové schéma stavěli na dvou dlouhoběžných seriálech dvakrát týdně. Vrátíte tento model? Je pro něj vhodná doba?
Lenka Hornová: Doba jim stále přeje, čísla seriálu ZOO, který stále vítězí ve svých slotech v úterý a ve čtvrtek, to dokládají jasně. Dlouhoběžný seriál ale může běžet jen jednou týdně a takový chystáme. Nejpozději na podzim, ale možná ho stihneme ještě dříve.
O co půjde?
Lenka Hornová: Je to pro Primu velká novinka, protože se pustíme do žánru romanticko-historického seriálu kombinovaného s prvky fantasy. Budeme se přesouvat i v čase do jiného století. Pracovní název projektu je Damián a titulární roli ztvární Robert Urban.
Lenka Hornová, ředitelka obsahu FTV Prima
Ředitelkou obsahu televizní skupiny Prima je od září 2016. Do její gesce spadají oddělení programu a výroby. Jako producentka se před příchodem na Primu podílela mj. na seriálech konkurenční Novy - Ulice a Ordinace v růžové zahradě. Proslula také jako moderátorka pořadů Občanské judo a Prásk!.
Lucia Kršáková, výrobní ředitelka FTV Prima
Své zkušenosti získala nejen během několika let působení ve veřejnoprávní televizi, ale i v soukromých produkčních a producentských společnostech. V roce 2007 začala pracovat pro TV Nova jako producentka. V televizní skupině Nova zodpovídala za výrobu všech pořadů, které nejsou součástí zpravodajství. Do Primy přišla v roce 2015, kdy se stala její výrobní ředitelkou.
# TV # TV Prima # program # produkce # SVOD # výroba # natáčení # Lenka Hornová # Prima+ # dramatická tvorba # Lucia Kršáková
Autor textu Martina Vojtěchovská
Mohlo by vás zajímat
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Nedělní debata na ČT měla vyšší sledovanost, další povede Dolanský
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Česko hraje ruskou ruletu s nezávislou žurnalistikou, myslí si Larsson
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.