+3
Autor textu MediaGuru
Prima na soboty nasadí seriál Zákony vlka, bude i na Prima+
Nový detektivní seriál Zákony vlka míří do sobotního hlavního
vysílacího času na TV Prima. Sledovat ho bude možné i na nové
videoplatformě Prima+.
Televize Prima v březnu uvede novou detektivní lovestory Zákony vlka se Stanislavem Majerem a Lindou Rybovou v hlavních rolích. Osmidílný příběh Roberta Geislera a Gabriely Erleové zrežíroval Marek Najbrt. Prima ho poprvé odvysílá v sobotu 18. března ve 20.15. S týdenním předstihem jej budou moci sledovat uživatelé nové videoslužby Prima+.
Detektivní seriál Zákony vlka sleduje příběh někdejšího kriminálníka Roberta (Stanislav Majer), kterého shoda okolností po propuštění z vězení přivede na druhou stranu zákona. Ocitá se v zapadlé vesnici v pohraniční, s níž jej spojuje nejen osudový vztah se Sárou (Linda Rybová), ale i nedořešené záležitosti z minulosti. „Zákony vlka ve svých osmi dílech rozkryjí na pozadí osmi detektivních případů a v prostředí divoké přírody tajuplnou ústřední linku milostného příběhu Roberta a Sáry, které pojí vášeň stejně tak silná, jako je jejich temná minulost. Robert je klasický antihero se škraloupem z minulosti, ale se smyslem pro spravedlnost. Sára je jeho ženský protipól a jeho zrcadlo,“ uvádí spoluautorka a producentka Gabriela Erleová.
V dalších rolích se objeví Jan Vondráček, Josef Polášek, Kristýna Frejová, Martin Donutil, Martin Myšička, Tomáš Jeřábek a další. V klíčových rolích místních policistů se představí Jan Novotný a Tereza Švejdová.
- Vyrobila: produkční společnost 3Gmedia
- Producent: Gabriela Erleová
- Autoři: Gabriela Erleová, Robert Geisler
- Režie: Marek Najbrt
- Hlavní kamera: Martin Štěpánek
- Projektový manažer FTV Prima: David Cynk
- Kreativní producent FTV Prima: Jana Skořepová
- Šéfproducenti FTV Prima: Lenka Hornová, Lucia Kršáková
-mav-
# TV # TV Prima # seriál # detektivka # Prima+ # Zákony vlka # progran
Mohlo by vás zajímat
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Nedělní debata na ČT měla vyšší sledovanost, další povede Dolanský
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Česko hraje ruskou ruletu s nezávislou žurnalistikou, myslí si Larsson
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.