Autor textu MediaGuru
TV Prima a slovenská TV Joj zahájily přípravy na odvysílání další řady
pořadu Česko Slovensko má talent.
Aktualizováno # TV & video
TV Prima připravuje i pro letošní rok další řadu talentové reality show Česko Slovensko má talent. Ta patří k jejím pravidelným pořadům. Televize aktuálně otevřela casting pro v pořadí desátou řadu, která se opět bude připravovat ve spolupráci se slovenskou TV Joj.
První castingy, které zájemci o účast v soutěži mohou absolvovat, se uskuteční začátkem března ve dvanácti českých a slovenských městech (viz níže).
Prima devátou řadu soutěže ČS má talent odvysílala loni na podzim. Zařadila ji do pátečního hlavního vysílacího času od 3. září do 12. prosince 2021. V průměru tuto devátou řadu sledovalo více než 0,5 mil. diváků starších 15 let (505 tisíc), podíl na sledovanosti činil 13,3 % (zdroj: ATO-Nielsen Admosphere).
V koronavirovém roce 2020 se vysílání soutěže muselo odložit. Sledovanost předcházejících řad, vysílaných v letech 2019 a 2018, se pohybovala kolem hranice 600 tisíc diváků (15+).
Česká republika
Sobota 5. 3. 2022
09.00–12.00
ÚSTÍ NAD LABEM, Pařížská 15, Obchodní akademie a jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky
PLZEŇ, Americká třída 30, 16. ZŠ a MŠ Plzeň
16.00–19.00
MOST, Jaroslava Průchy 1915/24, Hotel Kapitol
TÁBOR, 9. května 2471, Hotel Palcát Tábor
Neděle 6. 3. 2022
09.00–12.00
MLADÁ BOLESLAV, Dukelská 1093, Dům Kultury Mladá Boleslav
OLOMOUC, Jeremenkova 36, Clarion Congress Hotel Olomouc
16.00–19.00
HRADEC KRÁLOVÉ, Vocelova 1334, První soukromá základní škola v Hradci Králové
ZLÍN, Náměstí Práce 2512, Interhotel Moskva
Slovensko
Sobota 5. 3. 2022
09.00–12.00
POPRAD, Dom Kultúry, Štefánikova 99/72
16.00–19.00
KOŠICE, Congress hotel Centrum, Južná trieda 2A
Neděle 6. 3. 2022
09.00–12.00
PREŠOV, Evanjelická spojená škola, Námestie legionárov 3
16.00–19.00
STARÁ ĽUBOVŇA, Dom kultúry, Nám. gen. Štefánika 5
-mav-
Aktualizováno v pondělí 21. února 2022 ve 12:40 o data a místa konání castingů
# TV # TV Prima # casting # Česko Slovensko má talent # TV Joj # reality show
Autor textu MediaGuru
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.