Autor textu MediaGuru
Prima+: Diváci odsledují v tarifech light a free stejné množství reklamy
Přestože předplatitelé verze s reklamou mají přístup k polovičnímu
množství reklamy než diváci tarifu zdarma, množství odsledované reklamy
je u obou skupin stejné, sdělil na konferenci Forum Media Josef Beneš.
Uživatelé, kteří si v nabídce Prima+ zaplatili verzi předplatného s polovičním množstvím reklamy, odsledují stejné množství reklamy jako registrovaní uživatelé, kteří obsah sledují zdarma. Pro ty je přitom sledování reklamy hlavní podmínkou pro to, aby obsah mohli zdarma sledovat. Na letošní konferenci Forum Media se o zkušenosti s fungováním light předplatného (hybridní verze za 99 Kč s polovičním množstvím reklamy), prémiovým předplatným (sledování bez reklam za 149 Kč měsíčně) a registrací (sledování zdarma výměnou za obsah s reklamou) podělil Josef Beneš, ředitel VOD služeb televizní skupiny Prima.
„Uživatelé, kteří platí 99 Kč měsíčně, zkonzumují stejné množství reklamy, přestože mají o 50 % reklamy méně než lidé ve verzi sledování s plným množstvím reklamy,“ uvedl Josef Beneš s tím, že konzumace reklam je v případě obou způsobů sledování stejná.
Desetiměsíční zkušenost s fungováním Prima+ zároveň ukázala, že předplatitelé prémiové nabídky (tj. obsahu bez reklam) jsou nejvěrnější a zároveň tráví sledováním videí z nabídky Prima+ nejvíce času. „Ukazuje se, že ten, kdo platí víc, konzumuje víc,“ popsal Beneš. Uživatelé prémiového předplatného Prima+ tráví sledováním v průměru 10 hodin týdně, uživatelé light verze v průměru 7 hodin týdně a uživatelé obsahu zdarma (tj. ti, kteří se registrují) v průměru tři hodiny týdně. „Měli jsme z toho strach, báli jsme se, zda námi stanovená komerční propozice bude fungovat. Zatím to vypadá, že funguje,“ shrnul Beneš.
Předplatitelé prémiové verze odsledují ve srovnání s uživateli light verze a verze zdarma největší porci obsahu na velké obrazovce, celkem je to 42 % (z toho 24 % prostřednictvím smart TV s aplikací Prima+ a 18 % pomocí HbbTV). U uživatelů verze zdarma naopak převažuje sledovanost na webu (přes 50 %). Více než třetinu obsahu vlastní tvorby tvoří u uživatelů prémiové a hybridní (light) verze konzumace premiérového obsahu vlastní tvorby (tj. nabídka originals, předpremiéry). Z prémiové nabídky platící uživatelé nejvíce vyhledávali seriál Pod hladinou a poté druhou řadu seriálu Einstein.
Podle zkušeností Primy také většina předplatitelů zůstává i po vypršení předplatného. 70 % uživatelů prémiové verze nebo light verze zůstali na Prima+ aktivní. Necelá polovina z těch (47 %), kterým skončilo light předplatné, zůstala aktivní v tarifu zdarma. Pokud si znovu zaplatili předplatné, tak 23 % zůstalo u light verze a 30 % z nich volilo prémiovou verzi. V případě prémiových předplatných většina uživatelů zůstala s prémiovou nabídkou. „Uživatelé neodcházejí k levnějšímu tarifu a nepozorujeme tady kanibalizaci,“ uvedl k chování uživatelů prémiové verze Josef Beneš.
Prima+ eviduje podle sdělení provozující skupiny Prima po deseti měsících na trhu více než 800 tisíc registrovaných uživatelů a 110 tisíc platících uživatelů. Služba Prima+ odstartovala v únoru letošního roku, za tu dobu přinesla dvanáct prémiových vlastních titulů.
-mav-
# TV # reklama # předplatné # VOD # předplatitel # Forum Media # Prima+ # Josef Beneš
Mohlo by vás zajímat
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Nedělní debata na ČT měla vyšší sledovanost, další povede Dolanský
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Česko hraje ruskou ruletu s nezávislou žurnalistikou, myslí si Larsson
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.