Autor textu Lukáš Polák
Prima chce zachovat pozemní TV minimálně do roku 2050
Společnost FTV Prima a Digital Broadcasting vyjádřily prostřednictvím
připomínek ke Strategii správy kmitočtového spektra dlouhodobou podporu
pozemnímu televiznímu vysílání.
Společnost FTV Prima a operátor celoplošného DVB-T2 multiplexu 24, telekomunikační firma Digital Broadcasting, vyjádřily společnou podporu zachování a rozvoje terestrického televizního vysílání v Česku. Reagovaly tak formou připomínek na návrh Strategie správy rádiového spektra, kterou zveřejnil Český telekomunikační úřad (ČTÚ), a zdůraznily důležitost této platformy pro přístup k televiznímu obsahu. Pro Primu je DTT platforma klíčová, provozuje v ní všechny své TV programy.
Pozemní digitální televizi využívá podle průzkumů, kterými argumentují například České Radiokomunikace (CRA), na běžnou anténu alespoň na jednom přijímači 53 % českých domácností. Oba subjekty proto považují za nezbytné udržet provoz pozemního vysílání i v následujících letech. Generální ředitel FTV Prima Marek Singer dokonce na ČTÚ apeluje, aby provoz všech stávajících celoplošných sítí byl možný minimálně do roku 2050 a zajistila se tak dlouhodobá stabilita konkurenčního prostředí.
Prima chce díky vyhrazené kapacitě dvě nové stanice
Možná až překvapivě dlouhá doba, po kterou chce FTV Prima udržet pozemní vysílání, má logické vysvětlení. Prima nejen, že provozuje v DVB-T2 multiplexu Českých Radiokomunikací všechny své celoplošné kanály, ale chystá zde i dvě další stanice – jedna z nich je známá pod označením Prima Case. FTV Prima má totiž v této televizní síti vyhrazenou datovou kapacitu, se kterou může nakládat podle svých potřeb. V minulosti v DVB-T2 proto začínala s vysíláním svých programů v rozlišení 1440x1080p.
Tlak operátorů placené televize později Primu donutil k překlopení těchto programů do základního formátu 960x540p, přičemž v HD rozlišení zůstala s poměrem 1280x720p pouze CNN Prima News. Argumentem byla lepší čitelnost doprovodné grafiky pro zpravodajský kanál. Prima na rozdíl od Novy neprovozuje žádný placený kanál, ta jich má naopak šest. Jde o prémiové stanice Nova Sport. Stojí však za zajímavost, že právě Nova rozložila vysílání svých programů do dvou multiplexů, přičemž CRA svěřila kromě vlajkové lodě ještě Novu Cinema.
ČTÚ má k dispozici kanály pro nespuštěné sítě
Ve prospěch pozemního televizního vysílání a jeho budoucnost mohou hrát i doposud nevyužité kmitočty pro plánované DVB-T2 multiplexy 25 a 26, které však nikdy nebyly reálně spuštěny. Multiplexy 25 a 26 představují podle Martina Roztočila, ředitele vnějších vztahů společnosti Digital Broadcasting, která provozuje DVB-T2 síť 24, jednu z možných pojistek budoucnosti pozemní televize. Roztočil stejně jako Singer upozorňuje na dlouhodobou stabilitu pozici terestrické platformy, která je pro mnoho českých domácností tradiční a oblíbenou volbou díky možnosti bezplatného sledování televizních programů.
Digital Broadcasting navrhuje využít kmitočty multiplexů 25 a 26 i pro testování inovativních technologií, jako je 5G Broadcasting, který doposud tlačily výhradně konkurenční CRA. Tato technologie nabízí potenciál pro budoucí využití v zemském vysílání, což umožní experimentálně ověřovat provoz a připravit se na výzvy spojené s technickými inovacemi. Disponibilní kmitočty by mohly být také využity pro regionální vysílání nebo pro jednosměrné vysílače označované jako SDL. Tento flexibilní přístup by umožnil experimentálně ověřit alternativní technologie bez rušení stávajících služeb, což může přispět ke zkvalitnění dostupnosti televizního vysílání v odlehlých oblastech nebo při přechodu na nové standardy.
Na volné kmitočty upozorňuje i dlouholetý šéf PDTV
Na základě zveřejněného návrhu „Strategie správy rádiového spektra“ a možnosti zaslat své stanovisko navrhuje odborný konzultant Petr Formánek několik změn v textu. Formánek roky působil ve společnosti PDTV provozující pražskou Regionální síť 4. Poté co ji převzaly CRA, je na volné noze. Podle Formánka je zásadní, aby se zvážilo, že časově omezené individuální oprávnění k využívání frekvencí na tzv. „bílých místech“ by po skončení platnosti mohlo vést k negativní reakci veřejnosti, pokud by došlo k přerušení poskytování služeb.
Formánek dále doporučuje využití frekvencí sítí 25 a 26, stejně jako Roztočil, primárně pro experimentální ověřování nových technologií, jako jsou 5G Broadcast a DVB-I, s cílem umožnit koexistenci těchto frekvencí a standardů na stejném radiofrekvenčním kanálu. Rovněž navrhuje změnu formulace, kde by věta „Pásmo UHF je z technicko-ekonomického hlediska optimální pro zajištění pokrytí území mobilními službami“ byla doplněna tak, aby reflektovala i využití pásma UHF pro DTT (pozemní TV), čímž by se podpořilo udržení konkurenčního prostředí i rozvoj oboru.
# TV # TV Prima # TV Nova # DVB-T2 # České Radiokomunikace # FTV Prima # Marek Singer # ČTÚ # Digital Broadcasting # strategie # Prague Digital TV # multiplex 24 # DTT # CRA # Petr Formánek
Mohlo by vás zajímat
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Nedělní debata na ČT měla vyšší sledovanost, další povede Dolanský
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Česko hraje ruskou ruletu s nezávislou žurnalistikou, myslí si Larsson
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.