Autor textu MediaGuru
Čisté příjmy PR agentur, sdružené v APRA, klesly loni o 5 %. Pro
letošní rok očekávají agentury opět růst. Očekává se zájem o služby
spojené s obsahovým marketingem.
Čisté příjmy PR agentur představovaly v roce 2020 téměř 665 milionů korun. Oproti obratu 707 milionů korun za rok 2019 tak v roce pandemie klesly příjmy očištěné od nákladů třetích stran o 5 %. Letos agentury předpokládají opětovný růst. Vyplývá to z tradičního oborového průzkumu, který zpracovala společnost Stem/Mark mezi členskými agenturami Asociace public relations (APRA). Ty tvoří zhruba 70 % tuzemského trhu.
Největší část z celkového objemu zakázek PR agentur tvořily media relations (30 %), následované produktovým PR (14 %) a oblastí digitálních a sociálních médií (12 %). Největší růst zájmu se v roce 2021 očekává u content marketingu. Trendy lze spatřovat také v konzultačních službách či v oblasti sociálních médií.
Polovina agentur v průzkumu odpověděla, že jim v roce poznamenaném pandemií vzrostly příjmy do 10 %, více než desetiprocentní nárůst pak zaznamenalo 6 % oslovených společností. Stejné nebo nižší příjmy loni evidovalo 44 % tuzemských PR agentur. Co se týče očekávání pro letošní rok, polovina oslovených agentur je optimistická a myslí si, že bude lepší než rok 2020.
„Loňský rok poznamenaný pandemií přinesl do prostředí public relations řadu výzev v souvislosti s celkovou hospodářskou situací. Za pozitivní jev považuji, že se v PR agenturách nesnižovaly platy ani personální stavy a projevila se klesající fluktuace zaměstnanců. Průměrná doba působení zaměstnance v agentuře přesahuje tři roky, což je pro mne důkazem atraktivity našeho oboru a stability zaměstnavatelů,“ uvedl Petr Lesenský, člen výkonné rady APRA.
Za největší výzvy pro letošní rok považují PR agentury právě nábor zaměstnanců a snahu o jejich dlouhodobé udržení. K nejčastěji zmiňovaným výzvám se řadí rovněž tlak na udržení odpovídajících marží či odolávání tlaku médií na monetizaci obsahu.
Klienti PR agentur se nejčastěji rekrutovali z oblasti průmyslu a energetiky (20 %), spotřebního zboží a služeb (14 %) a z IT a technologií (14 %). V meziročním srovnání přibylo agentur, které pracují pro státní správu (v roce 2020 to bylo 69 %, v roce 2019 jen 56 %).
|
Výzvy pro PR firmy na místním trhu |
Podíl agentur, které vybraly příslušnou možnost (2020) |
Podíl agentur, které vybraly příslušnou možnost (2019) |
|
Nábor zaměstnanců |
63 % |
25 % |
|
Udržení zaměstnanců |
50 % |
25 % |
|
Tlak na udržení odpovídajících marží agentury u jednotlivých projektů |
38 % |
38 % |
|
Zvýšený tlak médií na monetizaci obsahu |
25 % |
25 % |
|
Konkurence jiných marketingových disciplín |
19 % |
19 % |
|
Klienti nejsou ochotni investovat dostatečné finanční prostředky |
19 % |
25 % |
|
Digital a nové technologie |
13 % |
25 % |
|
Profesní rozvoj |
13 % |
6 % |
|
Nedostatek klientů s porozuměním PR |
13 % |
6 % |
|
Klienti jsou zaměřeni příliš krátkodobě |
13 % |
6 % |
|
Neschopnost efektivně měřit dopad PR |
13 % |
0 % |
|
Přesun PR aktivit od agentur do in-house prostředí |
6 % |
25 % |
|
Ekonomické podmínky obecně |
6 % |
38 % |
|
Klienti, kteří se starají sami o své PR na juniorní úrovni |
0 % |
13 % |
|
Korupce médií |
0 % |
6 % |
|
Zdroje talentů |
Podíl agentur, které vybraly příslušnou možnost (2020) |
Podíl agentur, které vybraly příslušnou možnost (2019) |
|
Konkurenční agentury |
88 % |
75 % |
|
Absolventské programy |
63 % |
50 % |
|
Žurnalistika |
44 % |
44 % |
|
In-house komunikační oddělení |
25 % |
25 % |
|
Reklama a marketing |
13 % |
13 % |
|
Ostatní odborné služby (např. právo nebo manažerské poradenství) |
6 % |
6 % |
|
Výzvy spojené se získáváním talentů |
Podíl agentur, které vybraly příslušnou možnost (2020) |
Podíl agentur, které vybraly příslušnou možnost (2019) |
|
Udržení klíčových talentů |
63 % |
44 % |
|
Najímání mid-level zaměstnanců |
50 % |
25 % |
|
Najímání seniorních lidí |
44 % |
50 % |
|
Školení/rozvoj junior a mid-level zaměstnanců |
25 % |
31 % |
|
Najímání junior zaměstnanců |
19 % |
0 % |
|
Motivace mladších manažerů |
13 % |
19 % |
|
Najít lidi z netradičního prostředí |
13 % |
0 % |
|
Motivování vedoucích pracovníků |
13 % |
13 % |
|
Personální poradenství |
0 % |
6 % |
Zdroj: Průzkum Stem/Mark pro APRA 2020, 2019
-mav-
# výzkum # PR # Stem/Mark # APRA # media relations # content marketing # obrat
Autor textu MediaGuru
Do čela Českého centra Londýn nastupuje Tereza Šídlová, dosavadní vedoucí vnějších vztahů Ústředí Českých center a bývalá novinářka. Ve funkci střídá Přemysla Pelu, který bude nově působit v Praze jako náměstek pro veřejnou diplomacii Českých center. Cílem nové ředitelky je posilovat viditelnost české kultury ve Velké Británii a rozvíjet česko-britský kulturní dialog. Program Českého centra Londýn se má v následujícím období zaměřit na propojení umění, společenského dialogu a kulturní diplomacie. Důraz bude kladen na prezentaci současné české tvorby v kontextu aktuálních mezinárodních témat a na propojování českých umělců s britskou kulturní scénou. Podle Terezy Šídlové má česká kultura potenciál oslovit britské publikum nejen svou historií a tradicí, ale i schopností reflektovat současný svět. V programové nabídce Českého centra Londýn se v nejbližší době objeví kombinace výstavních projektů a tematických linií. Centrum bude pracovat se svým galerijním prostorem Vitrínka, kde je aktuálně uveden mezinárodní projekt Pixely a poetika, připravený ve spolupráci s Nadací PPF. Připomene se také 90. výročí narození Václava Havla, reflektován bude odkaz českého umění 90. let v návaznosti na výstavu v Tate Gallery i rozvíjející se české aktivity v oblasti výzkumu vesmíru. „S Velkou Británií nás pojí nesmazatelné momenty odvahy a solidarity, vzájemná inspirace v oblasti umění i podnikavosti. Právě na takových příbězích chci v Londýně stavět,“ uvedla Tereza Šídlová. Jejím cílem je, aby se britská veřejnost měla možnost pravidelně setkávat s českou kulturou a současně lépe poznávat příběh České republiky. České centrum Londýn působí ve Spojeném království od roku 1993 a patří k nejdéle fungujícím zahraničním zastoupením sítě Českých center. Dlouhodobě slouží jako platforma pro dialog mezi českou a britskou kulturní scénou a je zakládajícím členem londýnské pobočky evropské sítě kulturních institutů EUNIC. Bývalá novinářka Tereza Šídlová během své kariéry působila v Seznam Zprávách, Lidových novinách a Hospodářských novinách. Ve své práci se kontinuálně věnuje zahraniční politice, české diplomacii, působení České republiky v Evropské unii a postavení žen v politice a ve společnosti.
Asociace public relations (APRA) zahájila 21. ročník soutěže Česká cena
za PR – Lemur. Přihlášky je možné podávat do 27. března,
zvýhodněné ceny Early Birds platí do 15. února.
Agentura Best Communications získala sedm nových klientů napříč několika
odvětvími.