Autor textu MediaGuru
Mezi českými sportovními fanoušky panují nemalé rozdíly, při práci
s nimi je nutné brát v potaz jejich očekávání a potřeby.
Sportovní fandění představuje (nejen) v České republice oblíbenou volnočasovou aktivitu. Lidé rádi podporují svůj oblíbený tým nebo sportovce. Fandí jim na stadionech, sledují jejich sportovní výkony v televizi nebo na internetu, sází na jejich výkony či si kupují jejich merchandising. Jak vypadají čeští fanoušci, zkoumal průzkum „Budoucnost fanouškovství“ agentury Ipsos, který proběhl letos v lednu na vzorku 1010 respondentů ve věku 18 až 65 let.
„Při práci s fanoušky je potřeba pracovat s různými cílovými skupinami a zohlednit jejich očekávání a potřeby. Z výzkumu se ukázaly například zajímavé rozdíly mezi muži a ženami, ale i mezi mladými a staršími fanoušky, když každý chodí na stadion z odlišných důvodů, a tak také něco trochu jiného očekává,“ říká Renata Novotná, Customer Experience Client Director Ipsos.
Sportovním fanouškem se v České republice cítí být 87 % dotázaných. Z toho 62 % je aktivních fanoušků, kteří navštěvují alespoň někdy sportovní stadion, aby podpořili „svůj” tým či sportovce. Necelou pětinu (17 %) tvoří tzv. core fanoušci, kteří na stadionu fandí často až pravidelně. Pasivní fanoušci pak sledují závody či utkání v televizi nebo na internetu.
Při sledování televize fandí 83 % respondentů, na internetu 71 % a na stadionech 62 %. Více aktivních fanoušků (76 %) si získávají kolektivní sporty, jako je fotbal či lední hokej. Naopak individuální sporty jsou o poznaní více sledovány pasivními fanoušky (38 %), aktivních je „jen“ 62 %. Zatímco v biatlonu a ledním hokeji fandí Češi především národním barvám, v atletice, fotbale a motosportu se zajímají i o výkon zahraničních sportovců.
K aktivnímu fandění se člověk většinou dostane přes rodiče. Až 40 % respondentů s nimi zašlo poprvé na stadion, 26 % s kamarády a 9 % s partnerem či partnerkou. V současnosti však nejčastěji fandí s kamarády (44 %), s partnerem či partnerkou (39 %) nebo se svými dětmi (23 %). Muži se k fandění dostávají o dost dříve než ženy. Nejvíce z nich se fanouškem stává v útlém věku od 6 do 14 let, ženy většinou až v dospělosti.
Core fanoušci věnují sledování sportovních utkání, závodů a fandění 16 % svého volného času, aktivní fanoušci 13 % a pasivní 8 %. Zatímco pasivní fanoušci utratí za podporu „svým“ sportovcům v průměru 940 korun za rok, aktivní 3,2x více, tedy 3043 korun a core fanoušci skoro šestkrát více, což je 5448 korun. Peníze utrácí za sezónní permanentky, merch a také sází na výsledky sportovních utkání.
Na stadion chodí fanoušci nejvíce za sportovním zážitkem, atmosférou, ale také zde rádi tráví příjemný čas s přáteli. Každý pátý aktivní fanoušek a každý čtvrtý core fanoušek to vnímá jako emocionální podporu týmu či sportovce.
Týmy a sportovci by se tak měli snažit své fanoušky poznat, vědět, jaký zážitek na stadionu očekávají, pro co si přišli, jak vypadá jejich zákaznická cesta a co je dokáže opravdu potěšit.
-stk-
# výzkum # sport # Ipsos # fanoušek # fandění # aktivní fanoušek # pasivní fanoušek # core fanoušek # stadion
Autor textu MediaGuru
Důvěra spotřebitelů stojí na lokálním původu a férovosti. České
značky jsou na tom dobře, vyplývá z dat MNForce.
Děti tráví více času v online prostředí, především u videí a sociálních sítí, zatímco jejich zájem o četbu tištěných knih a časopisů s rostoucím věkem klesá. Vyplývá to z výsledků
Minisčítání 2025 Českého statistického úřadu, do kterého se zapojil
rekordní počet žáků základních škol.
Blízkost prodejny rozhoduje, většina Čechů ale za slevami dojíždí.
Letáky výrazně ovlivňují nákupní chování, ukazuje výzkum Stem/Mark.