Autor textu MediaGuru
Plzeňský Prazdroj pomáhá vesnickým hospodám s vylepšením interiéru,
kvality služeb i marketingem.
Plzeňský Prazdroj se rozhodl rozšířit svůj program na podporu vesnických hospod. Reaguje tím na jejich úbytek – jen za poslední tři roky ukončilo provoz v obcích do 5 000 obyvatel podle údajů pivovaru 12 procent hospod, což je skoro dvojnásobek v porovnání s městy nad 20 tisíc obyvatel. Důvodem jsou nejen omezení spojená s pandemií koronaviru, zákaz kouření či zavedení EET, ale také odliv hostů k domácím výčepům na zahradách či v garážích.
Do programu „Vesnice“, který podporuje vesnické hospody od roku 2017, se již zapojilo téměř devět set hospod, jejichž prodeje piv díky tomu loni vzrostly v průměru o 8 procent. „Cílem bylo zastavit vymírání vesnických hospod, chtěli jsme je naopak oživit a pomoct hospodským, aby se jim hosté zase vrátili. Hospoda spolu s fotbalem a kostelem tvoří důležitý trojúhelník společenského života v malých obcích,“ říká Milan Pavelka, který má program na starosti.
Pivovar investoval do vesnických podniků téměř 18 milionu korun, nejvíce loni, a to 5,6 milionu korun. Vstoupit do programu Vesnice může jakákoli místní hospoda, která odebírá piva z Prazdroje, a zároveň je situovaná na vesnici nebo v malé obci. Před pěti lety se ho účastnilo zhruba 80 podniků, letos se do něj zapojilo 861 provozoven.
Oblasti, ve kterých Prazdroj pomáhá, lze rozdělit do dvou kategorií. Tou první jsou změny, které mají zajistit větší atraktivitu hospody nebo vyšší kvalitu služeb a servisu – od vybavení, po kvalitu piva a obsluhujícího personálu. Druhou oblastí je pak pomoc s aktivitami, které mají do hospod nalákat hosty.
„Pokud jde o vzhled a vybavení hospody, není to jen o finančním příspěvku, snažíme se zapojit také majitele a provozovatele, ale co nejvíce i místní lidi. Ať už jde o novou fasádu, výmalbu nebo lavice a stoly na zahrádku, domluvíme se s hospodským, aby sehnal pár místních šikovných lidí, kteří to dokážou opravit či vyrobit, my pomůžeme s financováním a navíc přidáme ještě slunečníky nebo propagační předměty. Toto zapojování komunit v místě výborně funguje a je pro hospodské výhodné,“ popisuje Milan Pavelka.
Vedle toho pivovar učí hospodské pořádat akce, aby společně dali místním další důvod k návštěvě. „Velmi často narážíme na to, že hospodští nevědí, jak lidi do venkovské hospody přilákat. Přitom stačí málo, třeba uspořádat nějakou akci, pozvat kapelu nebo uvařit speciální menu. Každoročně tak iniciujeme třeba oslavu dožínek, Mikulášskou či Tříkrálovou akci. Letos v květnu pak akci Máj, lásky čas. Lidi pak začnou chodit nejen na tyto speciální akce, ale vrací se pravidelně. Stejně nám to funguje i v našem vesnickém programu Kopeme za fotbal, kde podporujeme místní fotbalové kluby. I díky tomu se nám daří rozvíjet komunitní život na vesnicích,“ vysvětluje Milan Pavelka s tím, že hospodským radí i to, jak dané akce zpropagovat.
Prodeje zapojených hospod loni narostly v průměru o 8 %. Tržby se díky programu zvýšily například i hospodě U Šimků ve Staňkově na Domažlicku, které Prazdroj pomáhal financovat novou fasádu a proměnu interiéru včetně nového výčepu. „Nastartovalo nám to hlavně letní prodeje, díky proměně jsme získali i zcela nové štamgasty, kteří si nás oblíbili,“ dodává provozovatel hospody Milan Hilpert.
Dalším podnikem je například hospoda v jihočeské Obecnici. „Prošli jsme rekonstrukcí, pivovar nám finančně pomohl i se stavbou pergoly a poradil nám, jak přilákat hosty,“ líčí majitel hospody v Obecnici Miroslav Kadič.
-stk-
# marketing # program # pivo # Plzeňský Prazdroj # hospoda # horeca # Prazdroj # Vesnice
Autor textu MediaGuru
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.