Autor textu MediaGuru
Členy PR Klubu se mohou stát nyní i sdružení, firmy, organizace státní
a veřejné správy, neziskovky či agentury.
PR Klub na svém pravidelném shromáždění, které je nejvyšším orgánem této oborové organizace, podpořil současné složení Výkonného výboru a schválil nové typy členství a možnosti benefitů. Největší změnou je zavedení institucionálního členství.
Tím se PR Klub otevírá dalším zájemcům z řad právnických osob. O členství se mohou ucházet sdružení, firmy, organizace státní a veřejné správy, neziskové a další spolky, společnosti či agentury poskytující služby v tomto oboru.
„PR Klub je přirozenou platformou pro setkávání a vzájemnou inspiraci profesionálů z řad in-house ředitelů, manažerů či specialistů komunikace a vnějších vztahů a také kolegů z PR agentur a poradců v oblasti komunikace. A právě ještě intenzivnější vzájemné propojování a inspirace všech součástí naší komunity má za cíl otevření PR Klubu zájemcům z řad právnických osob, kteří po této možnosti dlouhodobě volali, avšak stanovy naší organizace bohužel jejich zapojení dosud neumožňovaly,“ vysvětluje Pavel Vlček, znovuzvolený předseda Výkonného výboru PR Klubu.
Kromě Pavla Vlčka, jenž PR Klub vede od roku 2018, svou pozici obhájila také místopředsedkyně Patricie Šedivá, ředitelka komunikace skupiny Pale Fire Capital. Ve svých mandátech nadále pokračují Jana Pečenková, generální manažerka agentury Grayling, Kateřina Pavlíková, tisková mluvčí cestovní kanceláře Čedok, a Ladislav Kříž, manažer útvaru komunikace ve společnosti ČEZ.
„Podle zprávy Revizní rady se PR Klubu daří nejlépe za poslední roky, členská základna kontinuálně roste a stoupá i počet oborových akcí, které PR Klub pořádá. Souvisí to i s tím, že se snažíme odborně, systematicky a konzistentně rozvíjet obor public relations ve všech jeho částech a úzce spolupracujeme s členskou základnou a dalšími odborníky, od nichž přicházejí velmi cenné podněty. Sdílení know-how a diskuse často přinášejí nejen reakce na krizové situace nebo aktuální dění, které v oboru rezonují, ale i změny ve směřování klubu. Velmi si také vážíme spolupráce s profesionály v našich řadách, těší nás i neutuchající zájem o účast v porotách prestižního oborového ocenění Zlatý středník, který PR Klub každoročně pořádá. Bez této spolupráce by PR Klub nebyl tam, kde je,“ dodává Patricie Šedivá.
A právě v rámci avizovaných změn vedení PR Klubu představilo i tzv. rozšířené členství, které za zvýhodněných podmínek umožňuje účast na všech vzdělávacích akcích zdarma a zpřístupňuje jejich kompletní videozáznamy. „V rámci nových členských benefitů je kladen ještě větší důraz na komunitní podporu. Pomoci se tak dostane členům – rodičům na mateřské a rodičovské dovolené, kteří mohou čerpat až roční členství zcela zdarma, nebo členům v nepříznivé situaci,“ říká Michaela Pišiová, výkonná ředitelka PR Klubu. Novinkou je v neposlední řadě zavedení diskuzních klubů, které nabídnou nejen oborová témata s cílem věnovat se zajímavým fenoménům do hloubky.
Během shromáždění členové ocenili nárůst členské základny, která v současnosti čítá 295 členů, a zájem o oborová ocenění. Komunikační soutěž Zlatý středník letos zaznamenala rekordní počet přihlášek, a to v celkovém počtu 571.
-stk-
# komunikace # PR # firmy # PR Klub # sdružení # Výkonný výbor # institucionální členství # agentury
Autor textu MediaGuru
Aktualizováno # Aktuality # Audio
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.