Autor textu MediaGuru
Majitel TV Nova a služby Voyo, skupina PPF, využila situace ve skandinávské
mediální skupině Viaplay a získala v ní podíl 6,3 %.
Investiční skupina PPF, majitel tuzemské TV Nova, koupila podle oznámení na stockholmské burze 6,3% podíl ve skandinávské mediální společnosti Viaplay. Stalo se tak týden poté, co ve skandinávské skupině získala 12% podíl i skupina Canal+. PPF se tímto krokem zařadila mezi největší akcionáře Viaplay.
Provozovatel streamovací služby Viaplay, která v posledních letech expandovala na řadu evropských trhů, a stala se klíčovou streamovací platformou ve skandinávském regionu, oznámil na konci července nové strategické kroky. Firma se chce soustředit zejména na severoevropské trhy, Nizozemí a vybrané aktivity Viaplay, a proto je ochotna opustit partnerství nebo přítomnost na zahraničních trzích. Oznámila také propuštění 25 % personálu, programovou redukci a nevyloučila možnosti sublicencování.
Ve druhém letošním čtvrtletí vykázala skupina ztrátu ve výši 5,8 mld. SEK (cca 560 mil. USD) a vytvořila výnosy ve výši 4,6 mld. SEK (450 mil. USD, +16 %). Počet předplatitelů služby Viaplay na severských trzích meziročně mírně vzrostl, ale mezičtvrtletně se snížil kvůli postupnému ukončování kampaní, které nevedou k tržbám a ziskům. Celkový počet předplatitelů Viaplay (včetně zahraničních trhů) ke konci druhého čtvrtletí tvořil 6,6 milionů (oproti 1. čtvrtletí pokles o 15 %).
Pro PPF se vstup do Viaplay stává další mezinárodní účastí v mediální skupině mimo lokalitu střední a východní Evropy, kde už operuje její skupina CME. V letošním roce vstoupila do německé ProSiebenSat.1, kde aktuálně drží 15% podíl. Domovská TV Nova provozuje streamovací službu Voyo a Viaplay označovala za modelový vzor toho, jak lze v lokálním teritoriu expandovat a čelit nadnárodním streamovacím službám.
Viaplay neprovozuje jen streamovací službu stejného jména, ale spadají pod ní i televizní stanice TV3 ve Švédsku, Norsku a Dánsku a také studia Viaplay.
Podle serveru E15 není vyloučeno, že také ve Viaplay bude svůj podíl postupně navyšovat. „Když kupujete podíl ve veřejně obchodované firmě, máte poněkud omezené znalosti, jelikož čerpáte z veřejných informací. Proto je naší strategií vytvořit dostatečně velkou pozici, abychom dostali místo v orgánech firmy. Což se nám podaří v ProSieben, kde management navrhl naši kandidátku do dozorčí rady," řekl v červnu ředitele skupiny PPF Jiří Šmejc.
-mav-
# PPF # TV # TV Nova # VOD # SVOD # CME # vlastnictví # Voyo # Viaplay
Autor textu MediaGuru
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.