Autor textu MediaGuru
Lidé nakupují potraviny online dvakrát častěji než před covidem,
internetové lékárny či dovážku občerstvení využívají třikrát
častěji.
Pandemie koronaviru změnila nákupní chování zákazníků. Zvykli si nakupovat online, čemuž se mnozí obchodníci musí přizpůsobit. Lidé nakupují častěji na internetu potraviny, drogerii, léky i mnohem více využívají dovážku z restaurací a kaváren. Vyplývá to z průzkumu společnosti CBRE, který proběhl letos v dubnu na vzorku téměř 700 respondentů.
„Lidé aktuálně nakupují na e-shopech potraviny dvakrát častěji než před pandemií, což znamená každý jejich čtvrtý nákup. U drogistického a lékárenského zboží je to třikrát častěji a u oblečení a obuvi dvakrát častěji. Občerstvení z restaurací a kaváren si lidé nechávají přivést až třikrát častěji, ale současně tyto podniky fyzicky navštěvují v podobné frekvenci jako před pandemií. Zřejmě si po dlouhém období domácího vaření potřebují odpočinout – a zdá se, že vaří méně než v minulosti. Elektronika se hojně nakupovala online již před pandemií, takže ta zaznamenala pouze minimální nárůst, ovšem i tak zákazníci realizují svůj každý druhý nákup online,” popisuje Pavel Urban ze společnosti CBRE.
Lidé sice rádi nakupují na internetu, tři čtvrtiny preferují si ale zboží, pokud je to v blízkosti, například v nedalekém nákupním centru, vyzvednout fyzicky. „V kategorii 18 až 25 let je to dokonce 95 %. Mladí lidé, ač žijí hodně v online světě, také touží po osobním zážitku. Ostatní zákazníci zase spojí vyzvednutí zásilky s jinými nákupy nebo vyřízením potřebného,“ přibližuje Urban a dodává, že je nutné, aby maloobchodníci světy online i offline začali vnímat synergicky: „Obchodníci by se měli snažit uspokojit potřeby a přání zákazníka a je evidentní, že zákazníkům vyhovuje propojení kamenného obchodu s online prostředím.“
Většina lidí vidí hlavní výhody online nakupování v možnosti porovnání cen, úspoře času či větším výběru sortimentu. Pouze minimum lidí vnímá výhodu online nakupování v možnosti vyhnout se místům s vyšší koncentrací lidí, což znamená, že obava z nákazy infekční nemocí se již stala zanedbatelnou bariérou.
Nákupům na internetu velmi pomohla pandemie, kdy se do online prostředí přesunuly nákupy zejména během lockdownu. V meziročním úhrnu díky tomu online vzrostl o 27,3 % v roce 2020 a o 15,7 % v roce 2021.
Podle průzkumu CBRE v roce 2019 generovalo 13 % dotazovaných značek v online prostředí 21–30 % svých celkových tržeb, v současné době to je 32 %. Ještě markantnější rozdíl přitom lze sledovat u obchodníků, u nichž tvoří příjmy z e-shopů na celkových tržbách 31–40% podíl. Před rokem 2020 takové úrovně nedosahovala žádná z dotazovaných firem, letos již 16 %. V tomto kontextu vyznívá zajímavě srovnání s regionem EMEA. V rámci průzkumu uvedlo pouze 19 % tamních retailerů, že dosahují online tržeb mezi 21–30 % a podíl online tržeb nad 31 % na celkových tržbách zmínila pouze 2 % dotázaných. Tyto výsledky dokreslují skutečnost, že e-commerce platforma v České republice má již své pevné místo a dlouhou tradici. Navíc s příchodem pandemie tento trend ještě zesílil.
,,Pandemie koronaviru změnila nákupní chování zákazníků a donutila maloobchodníky optimalizovat prodejní kanály, někteří z nich zaváděli i kanály nové. Do budoucna bude právě vhodné nastavení tzv. omnichannel strategie, kombinující více prodejních a komunikačních kanálů, hrát rozhodující roli v úspěchu,” komentuje Jan Janáček z CBRE.
„Budeme-li posuzovat tržby generované pouze v kamenných prodejnách bez online tržeb, pak 56 % obchodníků se aktuálně pohybuje někde mezi 100–75 % své původní úrovně před pandemií, a 12 % dosahuje dokonce vyšších čísel než v roce 2019. Zajímavé je přitom srovnání s regionem EMEA, kde návrat do předcovidové kondice probíhá o poznání rychleji. Dohromady 36 % značek generuje tržby vyšší než v roce 2019 a 40 % je na úrovni mezi 100 až 75 %. Svůj vliv může mít mimo jiné výrazně vyšší inflace v tuzemsku při srovnání s eurozónou,“ doplňuje Janáček.
-stk-
# retail # e-shop # výzkum # research # e-commerce # nákupní chování # online # kamenný obchod # CBRE
Autor textu MediaGuru
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.