Autor textu ČTK
Sněmovní volební výbor nepodpořil zvýšení koncesionářských poplatků
pro Český rozhlas o symbolických 5 nebo 10 Kč. K navýšení má dojít
s tzv. větší novelou v příštím roce.
Poslanci opozičního hnutí ANO zřejmě teď neprosadí zvýšení koncesionářského poplatku pro Český rozhlas (ČRo) o pět, nebo o deset korun měsíčně. Sněmovní volební výbor, jenž má na starosti média, dnes tyto úpravy k vládní novele o změně výběru radních České televize (ČT) a ČRo koaliční většinou odmítl. Podle vládních poslanců by poplatky měly být jedním z témat širší novely zákonů o veřejnoprávní televizi a rozhlasu, kterou by měli zákonodárci dostat od kabinetu příští rok.
Poplatek veřejnoprávnímu rozhlasu by podle úprav Aleše Juchelky a Martina Kolovratníka vzrostl na 50, nebo na 55 korun měsíčně. „Napravujeme nespravedlnost," hájil návrhy Juchelka. Spolu s Kolovratníkem poukazoval na to, že zatímco poplatek České televizi rostl od roku 2005 dvakrát z tehdejších 100 korun na nynějších 135 korun, u rozhlasu zůstal na 45 korunách měsíčně. „Pětikoruna dělá zhruba 220 milionů korun na příjmech," poznamenal Kolovratník. Ministerstvo kultury se postavilo k oběma pozměňovacím návrhům záporně. Podle náměstkyně ministra Petry Smolíkové poplatky vyžadují širší debatu. Širší novelu zákonů o ČT a ČRo chce ministerstvo předložit tak, aby mohla být účinná od roku 2024.
Změna výběru radních obou veřejnoprávních médií vyvolala ve Sněmovně spory mezi koalicí a opozicí. Z dnešní debaty ve výboru vyplývá, že shoda bude na úpravě počtu hlasů nutných k odvolání generálních ředitelů ČT a ČRo. Pozměňovací návrh poslanci podají ve druhém čtení. Dnes výbor podpořil některé návrhy, které mají srovnat nynější rozdíly mezi zákony o veřejnoprávní televizi a veřejnoprávním rozhlasu, a úpravu, kterou se sněmovní volební výbor přejmenuje na výbor pro mediální záležitosti.
Do volby členů rad ČT a ČRo vládní novela zapojuje Senát. Senátoři mají obsazovat třetinu míst. Předloha také zpřísňuje vymezení organizací, které mohou předkládat návrhy kandidátů. Opoziční politici mluví o možné politizaci, koaliční naopak o posílení nezávislosti ČT a ČRo.
Koalice se s opozičním ANO zřejmě dohodne na zachování takzvané zvláštní kvalifikované většiny hlasů v radách pro odvolání generálních ředitelů ČT a ČRo. Nyní platí tato dvoutřetinová většina i pro jejich zvolení. Vládní novela předpokládá, že by pro volbu nebo odvolání stačila prostá kvalifikovaná většina, tedy nadpoloviční většina hlasů všech členů Rady České televize nebo Rady Českého rozhlasu.
V současnosti volí radní ČT a ČRo výhradně Sněmovna. Nově by podle předlohy poslanci vybírali v případě televizní rady 12 členů a senátoři šest. Počet členů Rady ČT by tedy vzrostl proti současnosti o tři na 18. Do ČRo by dolní komora volila šest členů a horní komora tři členy. Počet členů rozhlasové rady, jichž je devět, novela nemění. Kandidáty by mohly navrhovat výhradně organizace představující kulturní, regionální, sociální, odborové, zaměstnavatelské, náboženské, vzdělávací, vědecké, ekologické a národnostní zájmy nejméně s desetiletou historií, tedy nikoli například nově založené, třeba i účelově, jako teď.
Už nyní je zřejmé, že novela nebude účinná od navrhovaného ledna. Nejdřív v lednu se na sněmovním plénu uskuteční teprve druhé čtení předlohy.
-čtk-
# Český rozhlas # Rada ČRo # Rada ČT # volební výbor # Poslanecká sněmovna # legislativa # koncesionářský poplatek # zákon
Autor textu ČTK
Aktualizováno # Aktuality # Audio
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.