Autor textu MediaGuru
Výbor Poslanecké sněmovny nepřijal žádné doporučení k analýze, podle
které jsou čtyři subjekty, které navrhly kandidáty do Rady ČT, z pohledu
zákona sporné.
Více než hodinu strávili poslanci ze sněmovního volebního výboru debatou nad analýzou, týkající se způsobu navrhování a výběru volby členů Rady České televize, kterou jim přinesl senátor David Smoljak (STAN). Analýza se zabývá tím, zda organizace, které podle zákona navrhují kandidáty do Rady ČT, splňují zákonem stanovené podmínky. Podle analýzy, kterou zpracoval advokát Jiří Kučera, některé z nich podmínky nesplňují. Výbor však žádné doporučení k analýze nepřijal, informaci senátorů pouze vzal na vědomí. Poslanci ANO, konkrétně Aleš Juchelka, kritizovali analýzu jako kádrování, což Kučera i senátoři odmítli. Debata se místy stočila k osobním útokům. Poslanci volebního výboru ani neschválili, aby volba členů Rady ČT probíhala veřejně.
Volební výbor, který má v působnosti média, se tématem zabýval v souvislosti s březnovým usnesením Senátu, který vyzval Sněmovnu, aby odložila volbu čtyř nových členů Rady ČT. Zákon o ČT stanoví, že návrhy kandidátů na členy Rady předkládají Poslanecké sněmovně organizace a sdružení představující kulturní, regionální, sociální, odborové, zaměstnavatelské, náboženské, vzdělávací, vědecké, ekologické a národnostní zájmy. Z kandidátů pak vybírají nové radní poslanci.
Podle Senátu je nejprve třeba ověřit legitimitu a dodržování zákonných závazků organizací, které navrhly kandidáty na nové členy. Senátoři o tom rozhodli na popud své mediální komise. „Senát se usnesl na tom, že existují na základě analýz, na základě posouzení té situace, vážné pochybnosti o tom, že není naplňována, já to teď říkám vlastními slovy, litera nebo duch zákona. To je to oč tu běží. Čili Senát chce, abyste se zabývali tím, jestli ty organizace splňují zákonné podmínky," řekl poslancům senátor Marek Hilšer z klubu Starostů.
„U některých si myslím, že je ta nezpůsobilost evidentní,“ řekl poslancům advokát Kučera. Jako jeden z příkladů uvedl spolek Liga Libe, který podle něj usiluje o uzákonění práva nosit zbraň, což označil za silný politický zájem. K dalším organizacím, které nemusí vyhovět Zákonu o ČT, označila analýza organizace Liberecká sportovní a tělovýchovná organizace, Pétanque club Brněnští Draci a Nadační fond Filantia.
Patrik Nacher (ANO) se pozastavil nad tím, proč se taková analýza vypracovala až nyní a kladl otázku, kdo bude určovat, zdali je nějaká organizace způsobilá či nikoli. Jeho stranická kolegyně Barbora Kořanová řekla, že jí situace připomíná politický tlak na volební výbor i na aktuální volby do Rady ČT. Navrhla také, aby kandidáty navrhovaly politické strany. „Jak si představujete politickou nezávislost kandidáta? Vždyť chodí k volbám, volí ho poslanci. Mělo by se zrušit pokrytectví a mělo by se to nechat na politických stranách, pojďme to ztransparentnit a ať jednotlivé členy nominují politické strany," uvedla.
Senátora Smoljaka i analýzy se zastal Petr Dolínek (ČSSD). Pokud je odůvodněné podezření, že je porušován zákon, je zapotřebí se tím zabývat, uvedl.
Předseda výboru Stanislav Berkovec (ANO) citoval z analýzy sněmovního legislativního výboru, který uvedl, že podle jeho názoru subjekty většinou splňují požadavky zákona a u žádného z nich nejde o zcela zjevné vybočení z těchto požadavků.
Kořanová dala ke zvážení myšlenku, aby kandidáty navrhovaly přímo politické strany, aby byl proces transparentní. Berkovec poznamenal, že takto navrhují kandidáty strany do rady veřejnoprávní televize například ve Finsku.
Výbor pak přijal pouze jeden z návrhů, které předložil zpravodaj a iniciátor debaty Tomáš Martínek (Piráti), a to, že bere informace zástupců Senátu na vědomí. Neschválil už poté, že shledává informace za závažné nebo že revokuje své usnesení ohledně výběru kandidátů do rady pro volbu na plénu.
-čtk-, -mav-
# Česká televize # Rada ČT # volební výbor # Poslanecká sněmovna # Zákon o ČT
Autor textu MediaGuru
Aktualizováno # Aktuality # Audio
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.