Pořady o přírodě táhnou, některé překonají i akční seriály

Zebry ploužící se stepí, šimpanzi nípající se v srsti, nebo taky dna oceánů. Přesně tyhle obrázky byly typické pro některé hodiny výuky přírodopisu na základní škole, nebo pak pro opravdové nadšence v programu ČT2. Jenže i tato úzká kategorie se postupem času stala mainstreamovou. Částečně tomu přispěl přírodopisec David Attenborough, částečně za to může tolik v posledních letech provolávané globální oteplování, ale především za tím stojí streamovací služby. Těm se podařilo připravit lákavý koktejl, který zasáhl během pandemie i diváky jinak zvyklého na fikční podívanou.

Nejvíce přírodopisných pořadů produkuje BBC, konkrétně její sekce NHU. A ta se zrovna pochlubila, že seriály Planeta země II a Modrá planeta II viděla za poslední tři roky více než miliarda diváků. Úctyhodné číslo, na které nedosáhnou ani nejúspěšnější blockbustery. Britská NHU se navíc může pochlubit, že jen v letošním roce uzavřela další smlouvy s několika streamovacími službami, televizními kanály i mediálními společnostmi. A dokonce si připravila expanzi, otevírá novou pobočku v Los Angeles.

Nejznámější tváří představující jak divokou, tak zpustošenou přírodu je sir David Atteborough. I ten již funguje jako značka kvality. Proto se s ním spojil jak s Apple TV+, tak například s Netflixem. Právě na posledně zmiňované službě šel do programu na Den Země, tedy 22. dubna dokument Život v barvě. Tvůrci slibovali podívanou, jak zvířata využívají v přírodě barvy. Dokonce kvůli tomu byly speciálně vyvinuty kamery, které mají drobné nuance zachytit. Samozřejmě i příroda potřebuje svůj marketing a ten se Davidu Attenboroughovi rovněž vydařil. Stačilo, aby dnes již 94letý dokumentarista založil instagramový účet, a získal milion followerů v rekordním čase. Je jedno, že jej po pár měsících zrušil, umně se mu podařilo strhnout pozornost k jinak okrajovému tématu a okrajovému pořadu.