Poplatky mají zůstat, soukromá média se ale zapojí do určování role ČT a ČRo

Do diskusí o tom, jak mají média veřejné služby naplňovat svou roli, budou zapojeni i zástupci soukromých médií. Na pátečním semináři věnovaném roli a funkci médií veřejné služby to uvedl ministr kultury Martin Baxa (ODS). Děje se tak poté, co provozovatelé soukromých médií kritizovali návrh takzvané velké mediální novely, která mj. navrhuje zvýšit poplatky pro Českou televizi na 160 Kč a Český rozhlas na 55 Kč a také změnit definici poplatníka.

Zástupci komerčního mediálního sektoru návrhu velké mediální novele vytýkali, že jeho vzniku nepředcházela diskuse o tom, jaká je role médií veřejné služby a jak ji mají naplňovat. To chce ministr zohlednit a navrhnout, aby role a funkce médií veřejné služby a způsoby jejího naplňování byly vedle zákona ještě popsány ve zvláštním memorandu, které by ze zákona vycházelo. Opírat se má o pravidelně se opakující diskuse, jichž by se účastnila širší plejáda zástupců mediálního trhu, tedy i provozovatelů soukromého vysílání. Memorandum by se aktualizovalo v časovém období cca pěti let. Ministerstvo kultury proto vytvoří pracovní skupiny, které se začnou od začátku příštího roku scházet a diskutovat o službách veřejnoprávních médií. V nich budou zastoupeni vedle zástupců ministerstva kultury představitelé Hospodářské komory ČR, kteří budou zastupovat komerční vysílatele, dále zástupci veřejnoprávních médií a zástupci vydavatelů.

„Otevřeně jsme si řekli, že návrh velké mediální novely obsahuje konkrétní návrhy ke zvýšení příjmů médií veřejné služby a teď otevíráme prostor pro zpřesnění role médií veřejné služby,“ zdůvodnil krok Baxa. Uvedl, že jeho ministerstvo vychází z programového prohlášení vlády a stabilní a adekvátně financovaná média veřejné služby považuje za základní pilíř demokracie. Ministerstvo proto nadále spatřuje systém poplatků za základní cestu jejich financování. „Jsme přesvědčeni, že základem financování má být systém poplatků a že pro současnou dobu je třeba systém zachovat. Jsme si ale vědomi, že vývoj v Evropě ubíhá rychle a že poplatky jsou na vrcholu nebo i za vrcholem,“ dodal.

Financování pomocí poplatků v současnosti v Evropské unii využívá deset z 27 zemí, uvedla na semináři Marína Urbániková z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Řada zemí v poslední době financování pomocí poplatků opustila, financování prostřednictvím přímých daní pro média veřejné služby bylo zavedeno v Dánsku, Švédsku a Finsku. Odklon od poplatků není ale pro stabilitu financování médií veřejné služby šťastný, vyplynulo z jejích slov dále. Vede k poklesu financí, k méně stabilnímu prostředí a může mít negativní dopady na nezávislost médií veřejné služby. Doložila to mj. na nejnovějším příkladu ze Slovenska, kde byly poplatky nahrazeny financováním ze státního rozpočtu, nejprve byly stanoveny v objemu 0,17 % HDP, nová vláda Roberta Fica ale rozhodla o snížení objemu na 0,12 % HDP. Méně peněz po opuštění poplatků mají také veřejnoprávní média v Dánsku (-20 %) a v Nizozemí (-25 %).

Generální ředitelé České televize Jan Souček a Českého rozhlasu René Zavoral na semináři zdůvodňovali, proč je navýšení poplatků pro ČT a ČRo žádoucí. Reálná výše poplatků je kvůli jejich neměnné výši za posledních 15 let (ČT), resp. 18 let (ČRo) pod polovinou jejich absolutní hodnoty.

Pokud nedojde k reformě financování, bude Česká televize muset od roku 2025 zredukovat o třetinu svoji produkci, řekl Jan Souček. „Dotkne se všech formátů včetně sportu a zpravodajství,“ sdělil. Dodal, že už pět let je zastavena výroba historických filmů, produkce některých minisérií (Rédl, Ochránce, Herec nebo Podezření) byla snížena na polovinu a na neurčito bylo odloženo natáčení seriálu Četníci ze Znojma. Náklady na kulturní kanál ČT art se mezi lety 2014 až 2022 snížily o polovinu, o pětinu se měly snížit náklady na publicistiku, na dokumentární tvorbu a o více než třetinu byly sníženy investice na techniku.

Také René Zavoral spatřuje v návrhu zvýšeného poplatku především cestu k zajištění stability financování ČRo a nikoli jako nástroj k extenzi ČRo. „Mohu říct, že neplánujeme uvádět další stanici, myslíme si, že už dostatečně pokrýváme společenské spektrum“ vzkázal i provozovatelům soukromého vysílání. Připomněl také, že médiím veřejné služby skončí na konci roku 2024 možnost využívat širší odpočty DPH. To pro ČRo představuje roční náklad ve výši 130 mil. Kč. Příliš se ani podle jeho slov neví o tom, že ČRo odvádí České poště za výběr poplatků 100 mil. Kč ročně, přičemž Česká pošta usiluje o navýšení této částky na 130 mil. Kč. Zároveň odmítl, že by navrhované navýšení poplatku ohrozilo duální systém. „Objem reklamy se návrhem nenavyšuje,“ uvedl s tím, že povolený objem reklamy ve vysílání ČRo je pouhých 5 minut denně na regionálních okruzích a tři minuty denně na celoplošných stanicích a že ČRo tak soukromým provozovatelům neodebírá reklamní peníze. Reklamu na webu ČRo neprodává a ani její prodej neplánuje, dodal. Navýšení poplatku chce ČRo kromě udržení stávajících služeb věnovat i na technické vybavení a také na mzdové prostředky.

Soukromá a veřejnoprávní sféra se bude snažit najít prostor pro koexistenci obou typů médií. Zástupci médií veřejné služby a soukromých médií svorně říkají, že jejich cílem je uchovat duální systém vysílání. „Vnímáme podstatu duálního systému,“ zdůraznil René Zavoral. „Novela narovnává situaci na trhu, v žádném případě nejde o jeho vychýlení,“ přidal se Jan Souček. „Zástupci soukromých médií jsou pro duální systém tak, aby byl předvídatelný a udržitelný pro další generace,“ deklaroval zase Zdeněk Zajíček, předseda Hospodářské komory ČR, který vystoupil jménem soukromých televizních a rádiových stanic. Vydavatelé tisku a provozovatelé online médií zopakovali své obavy z rozšiřování médií veřejné služby v online prostředí. Zástupci ČT a ČRo oponovali tím, že pro zachování relevance médií veřejné služby nelze klíčový distribuční kanál současnosti vynechávat. „Na portále iRozhlas.cz zveřejňujeme z 80 % obsah, který vytváříme pro naše audio vysílání,“ uvedl René Zavoral.

-mav-