Autor textu MediaGuru
Podle statistik společnosti Mailkit je aktivita botů v e-mail marketingu na
vzestupů, za posledních pět se zvýšila až o desítky procent.
Aktivita botů v e-mail marketingu roste. Podle dat společnosti Mailkit se za posledních pět let zvýšila až o desítky procent. Zatímco v roce 2020 se pohybovaly interakce nezpůsobené lidským jednáním neboli non human interactions, jak se botím aktivitám říká, kolem jednoho procenta, v roce 2021 vyskočil počet otevření emailů na 25 procent. V následujícím roce docházelo průběžně k růstu na zhruba 35 procent a v roce 2023 již tvořily botí aktivity 50 procent všech otevření emailů.
Aktivita botů tak velmi zkresluje celkové statistiky otevření e-mailů. V praxi to může vypadat tak, že i přes vysoký open rate mohou konverze a další klíčové metriky klesat. Boti se tak stávají stále větším problémem.
„E-mailoví provideři používají boty jako hlídací psy, kteří pečlivě analyzují každou novou zprávu. Tyto aktivity proběhnou ještě před tím, než lidé e-mail uvidí. Výsledkem může být zkreslená míra otevření a kliknutí e-mailů a dalších statistik, které neodráží reálnou interakci s uživateli. Non human interactions, které jsou u marketingových specialistů často přehlíženy, tak vedou k nesprávným rozhodnutím při tvorbě marketingové strategie a vyhodnocování výsledků,“ vysvětluje Jakub Olexa, ředitel Mailkitu.
Poskytovatelé emailů chrání v prvé řadě sebe a inboxy svých uživatelů, kteří si u nich schránku zřídili. O doručení emailu rozhoduje reputace odesílatele, důvěryhodnost obsahu a další signály, na základě kterých rozesílku pozdrží a dají do fronty, případně úplně zahodí, když vyhodnotí, že se jedná o phishing, spam nebo by příjemce dovedla na nebezpečné weby.
„Téměř všechny české e-mailingové nástroje využívají k samotnému odesílání e-mailů a tvorbě reportingu nástroje třetích stran, jako jsou SparkPost, Mailgun, Sendgrid nebo Brevo, dříve Sendinblue. Kvůli absenci vlastní infrastruktury jsou odkázáni na výsledky dodavatelů, pro které identifikace botích aktivit není prioritou. Navíc jim často chybí i potřebné know-how,“ dodává Olexa.
Non human interaction se netýkají pouze kontroly ze strany samotných e-mailových poskytovatelů. Dalším příkladem jsou ochranné aktivity zařízení Apple, které na pozadí stahují zprávy do zařízení a vytváří falešná otevření. Jde o trend, ke kterému budou v rámci zajištění kyberbezpečnosti směřovat i další značky.
„V Mailkitu se této problematice věnujeme od roku 2018. Oborový průměr, který konkurenční platformy metodou odhadu odečítají z open rate ve prospěch botích aktivit, je dvě až pět procent. Tedy odhady, které nemají s realitou nic společného. Klienti, kteří k nám v loňském roce přešli, měli vždy totožný problém – rozpor neúměrně vysoké míry otevření a nízkých hodnot ostatních metrik včetně špatných výsledků kampaní. Jejich údajná 30procentní míra otevření e-mailů byla ve skutečnosti kolem 12 procent,“ vysvětluje Olexa.
-stk-
# e-mail # e-mail marketing # e-mailing # Mailkit # boti
Autor textu MediaGuru
Aktualizováno # Aktuality # Audio
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.