Podíl veřejných zakázek na komunikačním trhu tvoří 2 %
Objem veřejných zakázek v oblasti komunikace se meziročně zvýšil
o 26 %, i tak ale tvoří jen 2% podíl na trhu, ukazuje analýza AKA
a APRA.
Objem veřejných zakázek v oblasti komunikace v první polovině letošního roku se meziročně zvýšil o 26 procent. Důvodem je především oživení sektoru po době pandemie a opakovaných lockdownech. V první polovině roku 2020 bylo zadáno ke zhotovení celkem 434 zakázek v celkové výši 780 milionů korun. V letošním roce jich bylo za stejné období 326, jejich hodnota se však zvýšila na 990 milionů. I tak však tvoří veřejné zakázky pouhá 2 % z celkového objemu komunikačního trhu. Vyplývá to z analýzy společnosti CEEC Research pro Asociaci komunikačních agentur (AKA) a Asociaci public relations (APRA).
„Aktuálně sice zaznamenáváme nárůst v objemu veřejných zakázek, ale jejich podíl v celkovém objemu komunikačního trhu je stále velmi malý a za vyspělými státy výrazně zaostáváme. Ideálním příkladem je například nezvládnutá komunikace vlády v době pandemie. Ocitli jsme se v době, kdy byla včasná, cílená a srozumitelná, tedy profesionální komunikace směrem k občanům klíčová pro zvládnutí pandemie. Ochota státu tak činit ale zamířila prudce dolů,“ říká ředitel Asociace komunikačních agentur Marek Hlavica.
Zároveň dodává, že objem veškerých veřejných zakázek v komunikaci, kde se právě taková profesionální činnost odehrává, v loňském „covidovém“ roce spadl z 2,2 miliardy na 1,5 miliardy korun. „Například pětimilionové Irsko vynaložilo na ,covidovou' komunikaci s občany v loňském roce 260 milionů korun. V České republice byste však jakoukoliv covidovou kampaň v přehledu veřejných zakázek hledali marně,“ upozorňuje Hlavica s tím, že u zemí západní Evropy představují veřejné zakázky zhruba 15–20 %.
Letošní kampaň na podporu očkování kupříkladu iniciovala neformální iniciativa Cesta ven složená z odborníků na marketing, komunikaci, výzkum trhu a vysokých škol. Ve statistice se projevila dvěma zakázkami za 53 milionů korun.
Zmíněná analýza rovněž ukazuje, že situace v jednotlivých komunikačních oblastech je odlišná. Například objem veřejných zakázek v oblasti reklamy a marketingu vzrostl v první polovině letošního roku meziročně téměř dvojnásobně. „Nicméně v objemu investic se zde nyní pohybujeme pouze na 60 procentech celkových ročních čísel roku 2020. Z toho vyplývá, že druhá polovina roku 2020 byla co do objemu marketingových zakázek větší než první. Bohužel s ohledem na zpomalení pracovního tempa veřejných zadavatelů kvůli pandemii, letním dovoleným a také volbám nelze letos očekávat stejný vývoj,“ vysvětluje členka prezidia AKA Lucie Češpivová.
Podle Češpivové je prokázáno, že pomalý nárůst investic státu do komunikace má tragické dopady. „Asociace komunikačních agentur i Asociace public relations proto dlouhodobě apelují na ukotvení profesionální a funkční komunikace ve standardních procesech veřejné správy,“ dodává.
„Investice státu do public relations, v analýze vedené pod názvem ,práce s veřejností', jsou dlouhodobě naprosto minimální a v uplynulém pololetí se rovnaly čisté nule. Přitom potřeba vytvářet porozumění občanů pro způsob řešení veřejných záležitostí neustále roste. Pořád je třeba řešit rizika spojená s covid-19, blíží se předsednictví Česka v EU, dopadá na nás klimatická změna a téma udržitelnosti, sociální témata jsou čím dál naléhavější,“ vysvětluje člen výkonné rady APRA Michal Vlasák.
Z analýzy dále vyplývá, že v první polovině roku bylo z pohledu objemu meziročně zadáno asi o dvě třetiny méně tzv. komoditních služeb. Mezi ně patří tisk a výroba reklamních materiálů, které nejsou přímo vázané na komunikační projekty.
Očekávaný meziroční pokles zaznamenala také oblast event managementu. V první polovině roku 2020 byly zadány veřejné zakázky ve výši 72 milionů, letos to ve stejném období bylo pouze 57 milionů. Důvodem je zde především nemožnost pořádání akcí v důsledku pandemických restrikcí i větší pesimismus zadavatelů v této oblasti.
-stk-
# výzkum # research # reklama # marketing # AKA # komunikace # PR # APRA # veřejné výběrové řízení
Autor textu MediaGuru
Mohlo by vás zajímat
Aktualizováno # Aktuality # Audio
Radiodays Europe 2026: Audio se mění v digitální ekosystém
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
Young Lions pro Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Prazdroj
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.