Autor textu MediaGuru
Podíl chytrých televizí s připojením k internetu se za poslední čtyři
roky ztrojnásobil a v současnosti je využívá více než třetina českých
domácností, ukazuje statistika Philips.
Podíl chytrých televizí s připojením k internetu se za poslední čtyři roky ztrojnásobil a v současnosti je využívá více než třetina českých domácností. Počet předplatitelů streamovacích služeb jako Netflix nebo HBO Go se od roku 2019 zvýšil ze tří na deset procent Čechů. Za nárůstem stojí přechod na standard DVB-T2 a rozšíření nabídky streamovacích služeb. Svůj podíl na tom má koronavirová pandemie, která přivedla Čechy zpět k televizním obrazovkám. Vyplývá to ze statistik tuzemského zastoupení výrobce Philips, které má ČTK k dispozici.
Alespoň jednou měsíčně použije nějakou z aplikací ve své chytré televizi s platformou Android TV více než 93 procent domácností. V případě Smart TV s jinými platformami jde o zhruba 78 procent uživatelů. Jedním z důvodů může být omezená nabídka aplikací v uzavřených systémech výrobců a jejich pomalé aktualizace.
Nejvyužívanější aplikací v chytrých televizích je video síť YouTube. Následuje Netflix pro přístup ke streamovanému obsahu na internetu. Na třetí příčce se umístila streamovací služba Rakuten TV, následovaná aplikacemi služeb HBO Go, Voyo.cz a Amazon Prime Video.
„Za poslední rok začali lidé v domácnostech daleko více využívat potenciál chytrého televizoru. Instalovali si nové aplikace a zkoušeli služby Video on Demand. Zaznamenali jsme tak větší poptávku po televizorech se systémem Android TV," dodal ředitel Philips TV & Sound pro ČR Petr Valoušek.
Ve srovnání s ostatními evropskými státy se ukazuje rozdíl mezi zeměmi východní a západní Evropy. S výjimkou Rakouska dominuje v západní Evropě používání aplikace streamovací služby Netflix, zatímco východoevropské domácnosti preferují sledování videí na YouTube. Netflix má v jejich chytrých televizích až druhou pozici.
-čtk-
# internet # TV # streaming # Netflix # YouTube # stream # Philips # penetrace # smart TV
Autor textu MediaGuru
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.