Autor textu MediaGuru
Alespoň jednou týdně poslouchá podcasty více než pětina české
internetové populace, častěji jsou to muži a mladší lidé. K tematicky
nejoblíbenějším patří rozhovory s osobnostmi a skutečné příběhy,
ukazuje výzkum Nielsen a Ressolution.
Alespoň jednou týdně poslouchá podcasty více než pětina české internetové populace, přičemž silnějšími posluchači jsou častěji muži a také mladší věkové skupiny. Podle průzkumu Nielsen a Ressolution Group si je respondenti nejčastěji pouští doma, když relaxují, nebo také při domácích činnostech. Z tematických zaměření a formátů aktuálně vedou rozhovory s osobnostmi, následované skutečnými příběhy a humornými či komediálními podcasty. Ze způsobů poslechu jsou nejvyužívanější aplikace a co do délky podcastů dává většina posluchačů přednost těm kratším, tedy do půl hodiny.
Výzkum se uksutečnil na vzorku pětistovky respondentů české internetové populace z Českého národního panelu ve věku 15 let a více.
Mezi českými online uživateli aktuálně poslouchá podcasty 22 % alespoň jednou týdně, přičemž 6 % dotázaných se jim věnuje denně nebo téměř denně, 9 % 2–3krát týdně a 7 % jednou za týden. Téměř dvě pětiny respondentů v současnosti poslouchají podcasty méně často a stejný podíl je zatím neposlouchá vůbec.
Nejobvyklejším prostředím k poslechu podcastu je mezi českými posluchači domov, konkrétněji při relaxování nebo před spaním – vyjádřilo se tak 47 % z nich a shodnou se na tom napříč věkovými kategoriemi. Více než třetina pak poslouchá podcasty jako kulisu k domácím činnostem (úklidu, vaření apod.). Pro ženy je dokonce tento typ prostředí na prvním místě a podcasty v něm poslouchají výrazně častěji než muži. Třetím nejzmiňovanějším místem k poslechu jsou cesty a různé přesuny (např. MHD nebo v autě), kde podcasty poslouchá 27 % posluchačů. Oblíbený je tento způsob poslechu častěji u mladších ročníků.
Mezi nejoblíbenější témata podcastů se momentálně řadí rozhovory s osobnostmi, skutečné příběhy (zahrnující např. zločiny, které se staly apod.), humorné či komediální podcasty, dále podcasty zaměřené na vědu/techniku a sport. Preference se ale liší v různých sociodemografických skupinách. Zatímco muži mají na prvním místě sport, ženy nejraději poslouchají podcastové rozhovory s osobnostmi. Ty vedou také u 15–34letých. Kategorie 35–44 let preferuje skutečné příběhy a lidé starší 45 let nejraději poslouchají humorné a komediální podcasty.
Zpravodajské a publicistické podcasty jsou preferovanější mezi muži než mezi ženami a zvláště u zpravodajství je znatelná stoupající obliba s vyšším věkem respondentů. Starší dotázaní mají také silnější zájem o historické nebo kulturní podcasty. Naopak například sport nebo hry a gaming zajímají v podcastech častěji mladší respondenty. Také (fikční) příběhy jsou oblíbenější u respondentů mladších 45 let. Věda a technika, hry nebo sport jsou výrazně oblíbenější mezi muži, mezi ženami se naopak výše než u mužů umisťují humorné, vztahové, kulturní, ale i příběhové (fikční) podcasty.
Nejobvyklejší je poslech podcastů přes (mobilní) aplikace, které využívá 58 % dotázaných. Webový poslech ale příliš nezaostává, využívá ho přesně polovina. A zatímco aplikace jsou zejména doménou mladších respondentů (ve skupině 15–34 let dosahuje 75 %), tendence k poslechu online přes web naopak s věkem roste. Epizody k poslechu offline dnes stahuje pouze zlomek dotázaných posluchačů podcastů, je jich 8 %.
Většina (přesně 61 %) českých posluchačů dává přednost podcastům, které mají do půl hodiny. Toto číslo přesněji tvoří necelá třetina posluchačů, která má nejraději, když epizody nepřekročí 15 minut (výraznější je tato preference mezi ženami, kde dosahuje 36 % a mezi respondenty nad 45 let věku – 44 %), a 29 % upřednostňuje délku mezi 16 a 30 minutami. Delší epizody má radši 30 % posluchačů. Preferenci aktuálně nemá 10 % dotázaných.
-mav-
# podcast # výzkum # Nielsen # audio # poslechovost # Ressolution Group
Autor textu MediaGuru
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
# Aktuality # TV & video # Audio
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní koalice v úterý ve sněmovně navrhne zrušení televizního a rozhlasového poplatku pro seniory, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let
nebo osoby se zdravotním postižením.