+2
Autor textu MediaGuru
PNP otevře Muzeum literatury s novou vizuální identitou
Památník národního písemnictví otevře Muzeum literatury pod novou
vizuální identitou od 20YY Designers.
Muzeum literatury, které nově vzniká jako součást Památníku národního písemnictví (PNP), otevře v roce 2021 v Petsckově vile v pražské Bubenči expozici věnovanou literatuře. Muzeum se bude prezentovat novou vizuální identitou, jež vychází z designérské soutěže, kterou uspořádala organizace Czechdesign. Vítězné studio 20YY Designers (Petr Bosák, Robert Jansa, Filip Kopecký, Adam Macháček) v ní propojilo fragmenty z archivu instituce se současným komunikačním jazykem.
„Muzeum literatury vnímáme jako místo, kde najdeme unikátní a pečlivě seřazenou sbírku písemnictví sahající hluboko do historie, i jako zdroj nepřeberné inspirace a interpretace současnosti. Tato dualita se odráží v navrhovaném vizuálním stylu: prověřené, funkční a jasně čitelné písmo Helvetica How označující instituci se potkává s fragmenty a citacemi z jejího vlastního archivu a dává sdělení další rozměr: posunutý, mnohoznačný, poetický nebo humorný, vždy však v kontextu poslání Muzea literatury. Vizuální identita muzea se snaží reflektovat jeho náplň: proměnná forma vizuálního systému dává možnost hravé práci s hledáním nových kontextů a významů,“ popisuje Adam Macháček ze studia 20YY Designers.
Muzeum literatury bude prezentovat historii a současnost literatury, což není ve světě obvyklé, kde se spíše muzea věnuje pouze vybrané osobnosti nebo jinak omezenému literárnímu okruhu. Tuto unikátnost má podtrhnout i nová expozice a sídlo v Petschkově vile v Bubenči z roku 1930, která od roku 2017 prochází rekonstrukcí. Nová expozice představí téměř tisícovku vzácných exponátů v deseti sálech. Součástí muzea bude i kavárna, programový sál, studovna, odborná pracoviště i rozsáhlá zahrada. S dalšími informace o vznikajícím muzeum je možné seznámit se na webových stránkách muzeumliteratury.cz.
„Památník národního písemnictví byl od svého vzniku vázán na historické prostory Strahovského kláštera. Jeho logo – lev s knihou – lze chápat jako součást klasické představy o muzeu. A právě změny, kterými instituce nyní prochází, mají své opodstatnění i ve změně vizuální identity. Nejde jen o působení muzea v jiném místě, ale i o definici literárního muzea v současnosti. Na tuto situaci je vázaná i forma vizuální komunikace muzea a jeho otevřenosti k veřejnosti. Samotná symbolika tak nabízí možnost ukázat literární muzeum ve smyslu otevřené stránky vybízející k dalšímu vnímání textu nebo vizuálního sdělení. Zároveň je variabilní k dalším možnostem proměn. Jedná se také o nezaměnitelnost s jinými muzejními institucemi a vytváření kreativního prostoru, který je s touto institucí spojený,“ uvádí ředitel instituce Zdeněk Freisleben.
Nová vizuální identita Muzea literatury
Dvoukolového výběrového řízení se zúčastnilo celkem sedm studií. Soutěžící měli za cíl navrhnout funkční systém vizuální identity a brand identitu značky Muzeum literatury, která by reflektovala nové potřeby prezentace instituce a komunikaci směrem k širší cílové skupině, než měla doposud. V porotě kromě zástupců instituce zasedli také externí odborníci: typograf Tomáš Brousil, grafická designérka Zuzana Lednická a teoretička grafického designu Kateřina Přidalová.
-stk-
# soutěž # logo # vizuální identita # výběrové řízení # Czechdesign # Památník národního písemnictví # PNP # Muzeum literatury # 20YY Designers
Mohlo by vás zajímat
Aktualizováno # Aktuality # Audio
Radiodays Europe 2026: Audio se mění v digitální ekosystém
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
Young Lions pro Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Prazdroj
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.