Petr Dvořák byl nejdéle sloužícím generálním ředitelem ČT

Končící generální ředitel České televize Petr Dvořák (59), kterého od října v čele veřejnoprávního média nahradí dosavadní ředitel brněnského studia ČT Jan Souček, je nejdéle sloužícím polistopadovým šéfem Kavčích hor. Do čela České televize přišel na podzim 2011 po sedmi letech v čele komerční Novy. Znovu jej televizní radní ve funkci potvrdili v dubnu 2017, kdy jej ve druhém kole volby podpořilo všech 15 radních a Dvořák díky strávil jako generální ředitel České televize 12 let, nejvíce v její historii. Letos v červnu už ale Rada ČT dala přednost Součkovi.

Česká televize za Dvořákova působení pokračovala v rozšiřování programové nabídky, například spustila dětský kanál Déčko (kombinovaný s umělecky zaměřeným ČT art), otevřelo se nové studio v Brně, během koronavirové pandemie také provozovala kanál ČT3, ten ale kvůli nedostatku prostředků skončil loni v prosinci. Televize v poslední době upozorňuje na nedostatečnou výši televizního poplatku, který je stejných 135 korun měsíčně už od roku 2008. Rozpočet České televize se kvůli tomu v posledních letech pohybuje kolem sedmi miliard korun ročně.

„Z mého pohledu je nejdůležitějším tématem budoucí financování," řekl Dvořák letos v dubnu Blesku. V rozhovoru také odmítl výtky, že by Česká televize stranila některé politické straně. „Musím zdůraznit, že ČT nestraní nikomu. Jasně se to projevuje ve chvílích, kdy se koaliční strany stávají opozičními a naopak, a naše chování se nijak nemění. A pokud říkáte, že chtějí politici změnu… Možná potřebují právě takovou televizi, která by jim stranila, a tou ČT není. A snad nikdy nebude," uvedl šéf média, který se s určitými politickými tlaky potýkal od svého zvolení.

Už Dvořákův nástup do čela veřejnoprávní televize, kam zamířil po sedmi letech v čele komerční Novy, provázely spekulace o tom, že za jeho příchodem stáli politici, on sám ale podobné úvahy odmítl. Také Milan Uhde (bývalý předseda Rady ČT, která šéfa televize vybírá) označil Dvořákův kandidátský projekt za prostě nejlepší. Následující roky pak ukázaly, že se Petr Dvořák s politickými tlaky dokázal vypořádat, ačkoli i v jeho případě se objevily situace, kdy si za svoje jednání vysloužil jistou dávku kritiky.

Spíše pobavení vyvolala scénka s popelníčkem pro čerstvě zvoleného prezidenta Miloše Zemana v březnu 2013, napjatější chvíle zažíval Dvořák o rok později kvůli stížnosti části redaktorů na údajné zasahování do zpravodajství. Ředitele tehdy sice podpořili radní, kteří odmítli slova o cenzuře, skutečností nicméně je, že tehdy televizi opustilo několik výrazných tváří. A to včetně moderátorů hlavního večerního diskusního pořadu Daniely Drtinové a Martina Veselovského, kteří založili vlastní internetový projekt.

V následujících letech přitom Dvořák musel jako ředitel televize často čelit kritice právě ze strany politiků, ať už prezidenta Zemana či jeho blízkých, nebo představitelů hnutí ANO premiéra Andreje Babiše či SPD. Důvodem byla podle nich neobjektivita zpravodajství, objevily se ale i kritické hlasy k hospodaření televize, doprovázené dokonce návrhy na omezení financování nebo zestátnění televize. Dvořák ale vždy odmítl, že by televize pod jeho vedením zbytečně utrácela.

Napjatou situaci zažil Dvořák i ve vztahu k Radě ČT, například když se její členkou v květnu 2020 stala Hana Lipovská, kterou nominovala Česká biskupská konference. „Část poslanců se dlouhodobě netají tím, že jí vyhovuje stav, kdy se tlak na Českou televizi a její nezávislost stupňuje, k čemuž má možná směřovat i personální obměna Rady ČT," uvedl tehdy Dvořák. O této skutečnosti podle něj svědčil i dopis předsedy sněmovního volebního výboru Stanislava Berkovce (ANO) o kandidátech do rady.

Během necelého roku a půl, kdy byla členkou rady, Lipovská Dvořáka například obvinila ze střetu zájmů kvůli jeho angažmá v počítačové škole Gopas a v Leica Gallery. Dvořák naopak na Lipovskou podal trestní oznámení, podle jeho vyjádření na jaře 2021 veřejné aktivity Lipovské překročily rámec působnosti člena rady a dostaly se na úroveň osobních útoků. Hana Lipovská nakonec v Radě ČT skončila, když ji v září 2021 odvolala Sněmovna kvůli porušení zákona o ČT a ztrátě nezávislosti, o níž tato norma hovoří. Lipovská totiž v říjnových sněmovních volbách kandidovala za uskupení Volný blok.

Přes všechny potíže a dokonce úvahy o možném odvolání, které se v minulosti objevily, tak zůstal Petr Dvořák nejdéle sloužícím šéfem České televize (déle než on řídil Kavčí hory jen normalizační ředitel ČST Jan Zelenka: od srpna 1969 do června 1989). Mezi své úspěchy řadil Dvořák i rostoucí oblibu ČT u diváků. Česká televize byla loni popáté za sebou nejsledovanější televizní skupinou v divácké kategorii nad 15 let, její podíl dosáhl 31,74 procenta; druhá skončila Prima (26,9 procenta) a třetí Nova (26,4 procenta), která však vedla v komerčněji nejvýznamnějších diváckých skupinách do 54 i 69 let.

Když Dvořák do České televize v Novy přišel, musel se vyrovnat s jinou firemní kulturou a nastavením. „Pro mne to byl zcela zásadní profesní posun," komentoval změnu v kariéře. Podobné změny ovšem zažil už dříve, zejména když v květnu 2003 jako zástupce PPF zamířil do křesla generálního ředitele Novy. „Lidé, kteří v televizi pracují, přikládají značný význam svým pocitům," podivoval se například. Svět médií ale pochopil rychle a v čele Novy zůstal i poté, co ji PPF koncem roku 2004 prodala americké skupině CME. Nakonec ale v létě 2010 odcházel z Novy za „napjatého mlčení".

V devadesátých letech spoluzaložil PR agenturu B.I.G. a od roku 1993 spolupracoval s PPF, kde byl znám jako tvrdý vyjednávač a pravá ruka šéfa skupiny Petra Kellnera. Podílel se třeba na prodeji fotbalové Slavie britské skupině Enic. „Média jsou rozšířením toho, co jsem se učil ve sportu... byznys, který pracuje s emocemi," popsal své zkušenosti otec čtyř dětí, podle kterého bylo řízení ČT „nejlepší práce, kterou kdy v životě dělal".