Panické nákupy se nekonají, disciplína nakupujících ale klesla

I druhá vlna pandemie, jež právě na českém trhu probíhá, má vliv na nákupní chování. Oproti jarnímu období nebyly doposud zaznamenány žádné panické nákupy. Lidé pochopili, že výpadky v zásobování nehrozí a obchodní řetězce jsou schopné poptávku pokrýt. Naopak se proměnilo chování zákazníků z hlediska dodržování bezpečnostní opatření, jejich disciplína ve srovnání s první vlnou významně poklesla. „Každý den řešíme desítky konfliktů, kdy zákazníci nemají nasazenou roušku. Po upozornění jsou někteří z nich i agresivní,“ popsal aktuální situaci na českém maloobchodním trhu Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR a viceprezident Hospodářské komory.

Podle výsledků maloobchodního auditu společnosti Nielsen došlo po období jarní vlny, kdy se velikost nákupního košíku zvětšila až o 33 %, k ustálení na letním novém normálu. Tržby sice opět rostly tempem 3–4 %, ale tento růst měl úplně jiné příčiny než před pandemií. Zatímco průměrná útrata se zvýšila o 12 %, snížila se frekvence nákupů tak, že si lidé přibližně každou desátou návštěvu obchodu odpustili. Při druhé podzimní vlně se košík opět zvětšuje – ve 44. týdnu o 29 % –, ukazuje se rovněž 6% růst tržeb při 18% poklesu nakupujících.

„Jde tedy prakticky o totožná čísla jako v období jarní karantény. Opět přitom roste zájem o oblast prevence a péče o domácnost a její členy. Naopak nejméně se daří segmentu kosmetiky, kde se ani v klidnějších letních měsících nepodařilo obnovit růst a nyní s druhou vlnou propad opět nabírá na síle,“ vysvětlil Karel Týra, Managing Director Nielsen CZ&SK.

Průměrný nákup dosahuje výše 370 korun v hypermarketech a supermarketech a 300 korun v drogerii, což je o 20 až 30 % více než v loňském roce. Frekvence nákupů však klesá. 

Pandemie současně přinesla silný nárůst oblasti online prodejů. Zatímco za celý rok meziročně rostly o 21 %, v období karantény, kdy byla uzavřena většina obchodů, lze pozorovat meziroční nárůst o 101 %. Po poklesu na letní nový normál + 48 % je s druhou vlnou registrován opětovný nárůst o 91 %.

„Trend navštěvování řady obchodů k uspokojení různých potřeb sice úplně nevymizel, ale vidíme mnoho nakupujících, kteří nyní preferují velké prodejny, kde mohou vše nakoupit během jedné návštěvy a současně mají výraznější pocit bezpečí díky většímu prostoru a širším uličkám,“ dodal Karel Týra. Prací z domova nejvíce trpí prodejny v centrech měst, naopak posilují menší sídla.

Pandemie a s ní spojená omezení se rovněž promítla do celkové spotřebitelské důvěry po celém světě. V České republice propadla během druhého čtvrtletí o 14 pb., což je během jednoho kvartálu největší propad za posledních 15 let. Během finanční krize v roce 2008 byl propad sice znatelnější (-20pb.), ale rozprostřen do delšího časového úseku. Pokles je tažen zejména obavami ze ztráty zaměstnání, a to i v situaci, kdy prozatím nezaměstnanost nijak dramaticky nevzrostla. Současně se snížila i důvěra v osobní finance a Češi jsou nyní méně ochotni utrácet, než tomu bylo v minulosti.

„Zatímco spotřeba klesla mezikvartálně o 4,4 %, míra úspor se dostala na rekordních 18,5 %. Lidé se začali bát budoucnosti, a proto šetří na běžných výdajích a odkládají dlouhodobější investice,“ uzavřel Tomáš Prouza.

-stk-