Autor textu MediaGuru
Shodně uvádějí, že neví, kdy se jejich podnikání podaří obnovit a v jakém rozsahu.
Zástupci veletržního, kongresového a eventového průmyslu, kteří představují hlavní hráče v segmentu MICE (Meetings, Incentives, Conferences, Exhibitions) a velkých koncertů, sčítají rozsáhlé ztráty. Jedná se o Bestsport (O2 Arena/O2 Universum), Kongresové centrum Praha, Live Nation, Českou eventovou asociaci, ABF Praha, Výstaviště České Budějovice a Veletrhy Brno. Půl roku je jim zakázána podnikatelská činnost a plány na 2. pololetí se podle jejich vyjádření hroutí. Shodně uvádějí, že jsou v zoufalé situaci, protože neví, kdy se jejich podnikání podaří obnovit a v jakém rozsahu.
Společně konstatovali, že sektor hromadných akcí přes uvolnění života nadále trpí zákazem činnosti, a to bez jasné časové perspektivy. „Stále nevidíme světélko na konci tunelu a bez něho nemůžeme připravovat žádné velké akce ani v příštím roce, neboť se jedná o časově, logisticky a nákladově o velmi náročné akce, které nelze řešit bez perspektivy konání,“ upozornil Robert Porkert z agentury Live Nation.
Vlastníci kongresových a veletržních nemovitostí upozornili na vysoké fixní náklady, které vznikají i po dobu zákazu provozu těchto hal. „Mandatorní výdaje i na udržovací provoz brněnského výstaviště se pohybují v řádu 10 milionů korun měsíčně,“ uvedl generální ředitel Veletrhů Brno Jiří Kuliš. Ztráty z udržovacího provozu v desítkách milionů mají pražská O2 Aréna s O2 Universum a Kongresové centrum Praha, které ztratily nasmlouvané mezinárodní kongresy a firemní akce.
„Bez obnovení kongresové a veletržní turistiky budou hotely nadále na minimální obsazenosti, neboť kongresová a veletržní turistika má velmi početnou a bonitní klientelu,“ potvrdil Viliam Sivek, prezident Fóra cestovního ruchu.
Organizátoři velkých akcí také popisují atmosféru strachu, kdy zájem o účast na koncertech či firemních akcích opadá. Pro nezájem ruší agentura Live Nation sérii menších koncertů, které by jinak byly vyprodány.
Jan Kubinec z České eventové asociace zdůrazňuje devastační dopad na spolupracující techniky a malé firmy, které již několik měsíců jsou bez práce nebo svoji činnost skončily. „Jedná se o velmi úzce zaměřené technické profese, bez kterých akce při současné sofistikované technice, která je používána, nelze zabezpečit.“ Rozpad hrozí více než stovce výstavářských firem, které staví veletržní expozici v tuzemsku a zahraničí, audio-vizuálním technikům, grafikům, architektům a dalším profesím.
Všichni pořadatelé hromadných akcí začali snižovat počty zaměstnanců. Snížení stavu zaměstnanců potvrdil generální ředitel Veletrhů Brno i generální ředitelka KCP Lenka Žlebková, která zároveň poukazuje na jediné možné řešení problému. „Cestou ke zotavení je rychlé obnovení byznysu i za přísných bezpečnostních pravidel.“
Všichni shodně uvádí, že bez další obnovení činnosti hrozí celému segmentu hromadných akcí kolaps. Akce se nedají připravovat přes noc, ale potřebují měsíční až roční přípravu. Putovní kongresy a koncerty je třeba nasmlouvat s několikaročním předstihem. Příprava veletrhů trvá průměrně rok. „Obchodní domy a nákupní centra otevřely a rozsvítily, ale nasmlouvat kongres, zorganizovat veletrh nebo firemní akci vyžaduje jasné podmínky a dlouhodobý časový horizont. Kdyby nám v březnu, dubnu epidemiologové řekli, že zákaz bude trvat nadále, mohli jsme ušetřit spoustu energie, času a peněz,“ uvedli zmínění zástupci.
-mav-
# ČEA # evemt # BVV # Kongerové cebtrum # Bestsport # velektrhy # koncerty
Autor textu MediaGuru
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.