Autor textu MediaGuru
Měsíc před parlamentními volbami zveřejnila koalice českých a mezinárodních organizací pro svobodu médií deset doporučení pro
politické strany, jejichž cílem je posílení nezávislosti médií, ochrany
novinářů a transparentnosti mediálního trhu.
Měsíc před parlamentními volbami zveřejnila koalice národních a mezinárodních organizací na podporu svobody médií deset doporučení pro kandidující politické strany. Iniciativu vedou Asociace online vydavatelů (AOV), Evropské centrum pro svobodu tisku a médií (ECPMF) a Reportéři bez hranic (RSF).
Navržená opatření se zaměřují na prevenci nepřiměřených zásahů do svobody médií a přístupu k informacím, posílení ochrany novinářů, podporu nezávislosti veřejnoprávních médií a zajištění spravedlivých podmínek na mediálním trhu.
Podle organizátorů je cílem doporučení reagovat na výzvy, kterým žurnalistika v Česku čelí. Patří mezi ně pokusy o ovlivňování nezávislosti veřejnoprávních médií, koncentrace soukromých médií, šikanózní žaloby typu SLAPP, online obtěžování novinářů a útoky ze strany politiků.
Česká republika se přitom v letošním žebříčku RSF World Press Freedom Index umístila na 10. místě ze 180 zemí. Podle autorů výzvy je nadcházející volební kampaň příležitostí k otevřené debatě o stavu médií a k přijetí konkrétních opatření v příštím politickém období.
„Pokud budou navrhovaná opatření uplatněna, nejen posílí právo občanů na důvěryhodné informace, ale také upevní český model svobody médií,“ uvedl Pavol Szalai, vedoucí oddělení RSF pro EU a Balkán.
Lucie Sýkorová z Asociace online vydavatelů připomněla, že výzva reaguje i na novou evropskou legislativu. „Pokud chceme zachovat nezávislá média v Česku, musí se o tuto situaci zajímat celá společnost. Jde o práva občanů na ověřené a pluralitní informace,“ řekla.
Doporučení vycházejí mimo jiné z Evropského zákona o svobodě médií (EMFA), který vstoupil v platnost letos v srpnu, a ze standardů Rady Evropy. Obsahují deset oblastí:
řešení útoků na novináře,
předcházení omezování svobody tisku,
ochranu médií před šikanózními žalobami (SLAPP),
respektování role samoregulace,
zajištění účinné ochrany důvěrnosti zdrojů a komunikace novinářů,
zlepšení přístupu k veřejným informacím a politickým událostem,
ochranu autorských práv vydavatelů a novinářů,
posílení nezávislosti a relevance veřejnoprávních médií,
vytvoření vhodných podmínek pro rozmanitý trh soukromých médií,
podporu svobody tisku v nedemokratických zemích.
K iniciativě se kromě AOV, ECPMF a RSF připojil také Syndikát novinářů ČR, Český národní výbor Mezinárodního tiskového institutu (CZ IPI) a další organizace. Dopad doporučení má být vyhodnocen a představen 30. září v Praze na akci pořádané Zastoupením Svobodného státu Sasko, ECPMF, RSF a AOV.
-mav-
# média # Poslanecká sněmovna # doporučení # svoboda médií # AOV # volby 2025
Autor textu MediaGuru
Aktualizováno # Aktuality # Audio
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.