Autor textu MediaGuru
Online divize MF se zřejmě prodá až v lednu 2021
Insolvenční správkyně vydavatelství Mladá fronta, které je v konkurzu,
zatím nemůže prodat jeho online divizi.
Insolvenční správkyně vydavatelství Mladá fronta, které je v konkurzu, zatím nemůže prodat jeho online divizi. V úterý skončila lhůta pro předložení nabídek na koupi, správkyně chtěla co nejdřív divizi prodat, ale jeden ze zajištěných věřitelů, firma CPI Property Group, nedala souhlas. Divize se zřejmě prodá až začátkem roku 2021. Vyplývá to z insolvenčního rejstříku a informací, které na dotaz ČTK poskytli generální ředitel Mladé fronty Karel Novotný a mluvčí CPI Jakub Velen.
ČTK kontaktovala i insolvenční správkyni Petru Hýskovou, zatím nereagovala. Podle insolvenčního rejstříku by chtělo on-line divizi koupit 11 zájemců. Provoz vydavatelství ukončil před Vánoci soud, na návrh Hýskové. Věřitelé žádají od vydavatelství dlužnou částku přibližně 400 milionů korun.
Firmě CPI, jejímž většinovým vlastníkem je Radovan Vítek, dluží vydavatelství 23,2 milionu Kč. Tak vysoký úvěr CPI poskytla Mladé frontě, která dosud nevrátila nic, úvěr byl splatný 18. května. Na úrocích vznikl dluh přes dva miliony. CPI vlastní jako zajištěný věřitel některé ochranné známky i internetové domény vydavatelství jako euro.cz nebo profit.cz.
„K tomu, abychom udělili souhlas s prodejem, nám dlouhodobě chybí základní informace. Co to je on-line divize, co ten balíček obsahuje za domény, za zaměstnance, dále podle jakého klíče se rozdělí výtěžek, jaká část peněz by směřovala k nám," řekl dnes ČTK Velen.
Hýsková před Vánoci řekla, že eviduje 16 zájemců o koupi částí vydavatelství. Na jednání věřitelského výboru v prosinci řekla, že lze prodat čtyři části, firma by tak získala až 50 milionů.
„Předpokládám, že insolvenční správkyně dnes vypraví v té věci nový přípis k soudu. Bezesporu to (nesouhlas CPI) bude znamenat prodloužení procesu prodeje divize, posune se k začátku nového roku," řekl Novotný. Mladá fronta dluží i poskytovali webhostingu. Podle Novotného ale teď nehrozí, že by poskytovatel smazal obsah webů, jak Hýsková dříve uvedla.
Situací kolem Mladé fronty se podle webu Česká justice zabýval také Ústavní soud. Nevyhověl stížnosti společnosti Bohemia Silver proti rozhodnutí o podjatosti soudce Krajského soudce v Českých Budějovicích Zdeňka Strnada vůči Mladé frontě, případně i dalším účastníkům řízení. Postup Vrchního soudu v Praze, který původní Strnadovo rozhodnutí zrušil právě kvůli možné podjatosti, ale ÚS označil za přísný.
Společnost Bohemia Silver je věřitelem vydavatelství. Domnívala se, že došlo k porušení práva na zákonného soudce. Strnada, o kterém v minulosti časopis Euro z vydavatelství Mladá fronta uveřejnil kritické články, nahradil v kauze soudce Miloš Vondráček a znovu poslal firmu do konkurzu.
-čtk-
# online # prodej # Mladá fronta # insolvence # Karel Novotný
Mohlo by vás zajímat
Aktualizováno # Aktuality # Audio
Radiodays Europe 2026: Audio se mění v digitální ekosystém
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
Young Lions pro Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Prazdroj
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.