Autor textu MediaGuru
Některé z olympijských klání si během trvání LOH v Tokiu pustilo na
České televizi přes 4,5 milionu diváků.
Podíl stanice ČT sport na sledovanosti přesáhl v době konání Letních olympijských her v Tokiu jedenáct procent (11,13 %). Sportovní stanice ČT sport se po dobu olympiády stala třetí nejsledovanější na tuzemském televizním trhu. LOH se uskutečnily od 23.7. do 8.8. 2021. Celkový podíl se také zvýšil stanicím České televize. V uvedeném období vystoupal na 37,69 % (celý den). Některé z olympijských klání si během trvání her pustilo na veřejnoprávní televizi přes 4,5 milionu diváků. Ukazují to data ATO-Nielsen Admosphere.
Nejsledovanější událostí letošních olympijských her byla podle dat z vysílání České televize finálová část sportovního lezení, v němž o medaili soutěžil i český reprezentant Adam Ondra.
Finále sportovního lezení, konkrétně jeho poslední část lezení na obtížnost, přilákalo ve čtvrtek 5. srpna přes 776.000 diváků. Přes hranici 700.000 diváků se dostalo ještě finále české tenistky Markéty Vondroušové. Velký zájem o sportovní lezení během olympijského vysílání ČT pak potvrzuje třetí místo finálové části v boulderingu. V první desítce nejsledovanějším olympijských pořadů ČT jsou dále zastoupeny hlavně tenisové a atletické události. Na osmém místě bylo finále judisty Lukáše Krpálka s 573.000 diváky.
Největší zájem o vysílání ČT sport nastal v polovině olympiády, kdy se stanice s podílem průměrné sledovanosti 16,36 procenta stala toho dne lídrem televizního trhu v Česku.
Olympijské hry v televizi dále podle statistik ČT více sledovali muži, konkrétně s podílem 54 procent oproti 46 procentům u žen. Nejčastěji pak šlo o diváky ve věku nad 65 let, kteří tvořili skoro 43 procent sledujících.
Olympijské hry v Tokiu skončily v neděli. Čeští sportovci na nich získali celkem 11 cenných kovů, z toho čtyři zlaté medaile.
-mav-, -čtk-
# sledovanost # TV # Česká televize # sport # ČT sport # přímý přenos # LOH # Tokio 2020
Autor textu MediaGuru
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Značka Ontario spouští novou kampaň, propojuje domácí mazlíčky
s kanadskou divočinou.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.