Autor textu MediaGuru
Odstartoval sběr dat pro průzkum Carbon Tracker 2023
Platforma Climate & Sustainable Leaders Czech Republic zahájila sběr dat
pro druhý ročník průzkumu Carbon Tracker 2023. Výsledky ukážou, jak jsou
na tom klíčoví ekonomičtí hráči na českém trhu s uhlíkovou stopou a jak pokročili v dekarbonizaci.
Odstartoval sběr dat pro druhý ročník průzkumu Carbon Tracker 2023. S žádostí o nefinanční data bylo i letos osloveno 150 obratově největších subjektů na českém trhu. Ty mohou dotazník vyplnit do 30. června 2023 na webových stránkách. Výsledky průzkumu a porovnání v čase plánuje spolek Climate & Sustainable Leaders Czech Republic zveřejnit v září 2023.
Dotazník připravil expertní tým společnosti PwC, zvolená metodika výpočtu uhlíkové stopy, kterou pro sestavení přehledu Carbon Tracker používá, vychází z mezinárodně uznávané metodiky GHG protocol. Samotný sběr dat bude probíhat na platformě členské společnosti SAP do 30. června 2023.
„Ani v druhém ročníku nebude Carbon Tracker žebříčkem společností s největší uhlíkovou stopou, ale především nezávislou studií ukazující aktuální pozici českých firem a postup v naplňování jejich dekarbonizačních strategií. Studií, která přinese příklady dobré praxe v různých oborech a v průběhu let také cesty, jimiž se klíčoví hráči na českém trhu ubírají,“ uvedl Jakub Skavroň, předseda správní rady Climate & Sustainable Leaders Czech Republic a dodal, že v průběhu minulých dvou let měli odborníci z členských společností spolku možnost pozorovat nejen obrovský posun v myšlení i dekarbonizačních počinech českých společností, ale byli zároveň svědky nárůstu greenwashingu v naší společnosti. „Oblast ESG, tedy i snižování uhlíkové stopy, prochází aktuálně velmi dynamickým vývojem a my sami vidíme, jak obtížné pro firmy je zorientovat se v této problematice, držet krok se zeměmi Západní Evropy, aktivně připravovat realizovatelné dekarbonizační strategie a ty pak ekologicky i ekonomicky smysluplnými kroky naplňovat. Zároveň ale nesedat na lep uskupením, která nabízí pseudo-aktivity,“ řekl Jakub Skavroň.
Výsledky druhého ročníku Carbon Trackeru navážou na zjištění pilotního ročníku 2022, kde průzkum ukázal, že většina oslovených firem nebere trend dekarbonizace na lehkou váhu. Přesto 11 procent dotázaných společností žádná data o své produkci CO₂ nemá a dekarbonizaci se v dohledné době neplánuje věnovat. A to i přesto, že od 1. ledna 2024 vstoupí v platnost legislativa, která s sebou přinese zhruba 1500 společnostem v České republice povinnost zveřejňovat od roku 2025 také nefinanční reporting. „Díky blížící se povinnosti nefinančního reportingu očekáváme v druhém ročníku Carbon Trackeru vyšší reaktivitu oslovených společností a tím i data interpretovatelná v jednotlivých průmyslových segmentech,“ popsal, s čím spustili další ročník sběru dat Jakub Skavroň. Výsledky Carbon Trackeru 2023 plánuje platforma Climate & Sustainable Leaders Czech Republic zveřejnit na začátku 3. kvartálu letošního roku.
# průzkum # udržitelnost # CO2 # ESG # Climate & Sustainable Leaders Czech Republic # Carbon Tracker 2023 # dekarbonizace # Jakub Skavroň
Mohlo by vás zajímat
Aktualizováno # Aktuality # Audio
Radiodays Europe 2026: Audio se mění v digitální ekosystém
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
Young Lions pro Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Prazdroj
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.