Autor textu MediaGuru
Podle dat společnosti Axocom platí za streamování videoobsahu 60 procent
z celkového počtu 1,3 mil. diváků.
Streamovací platformy v Česku mají 1,3 milionu diváků. Uživatelů platících pravidelně za obsah je však výrazně méně a to zhruba 60 %, tedy 800 000 lidí. Zbytek využívá nejrůznější promo akce, kdy se k video obsahu dostanou zadarmo, nebo sdílí svá hesla s kamarády a kolegy. Vyplývá to z údajů distribuční společnosti Axocom. Ta zároveň upozorňuje, že trend sledování pořadů prostředním streamovacích platforem dopadá na tuzemská kina.
Axocom zastupuje na českém trhu a v zemích regionu CEE více než 50 specializovaných televizních kanálů, dění na televizním trhu tak průběžně monitoruje. Co se týče nejrozšířenějších služeb, tak podle dat společnosti, prim v tuzemsku stále drží Netflix, který má 37 % diváků, následuje jej HBO Max s 22 % diváků. Zhruba 10 % diváků patří Voyo.
„To teď asi nejvíce bude soupeřit o udržení pozornosti, protože lokální produkce se těžko bude srovnávat se zahraniční nabídkou těch nejnákladnějších filmů, které přicházejí s Disney+,“ komentuje data ředitelka společnosti Erika Luzsicza.
Aktuální situace na trhu v tuto chvíli podle společnosti nejvíce dopadá na kina. Zejména nabídka Disney+ totiž obsahuje nejvíce filmových hitů, které bývají kasovními taháky kinosálů. Zároveň se zaměřuje na filmy a seriály určené pro celou rodinu. „Navíc tato cílová skupina asi ocení, že předplatným potenciálně ušetří za lístky do kina. Obecně lze říci, že v dobách vysoké inflace dopadá šetření nejvíce na oblast kultury a dále služby, které si lidé objednávají tak nějak navíc. Zároveň zkušenost ze zahraničí ukazuje, že zhruba deset až 15 procent diváků nemá problém takzvaně migrovat mezi jednotlivými službami. Pokud je jedna platforma omrzí, odhlásí se a předplatí si jinou. Dostanou tak za jedny peníze přístup zas k jinému zdroji a jiné knihovně titulů," dodala Luzsicza.
-mav-
# video # streaming # kino # VOD # SVOD # Axocom # monetizace
Autor textu MediaGuru
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.