Autor textu MediaGuru
Letošní vánoční sezóna by měla být opět lepší než ta loňská,
celoroční tržby e-commerce vzrostou o 6 až 8 procent.
Předvánoční útraty Čechů budou o více než 5 procent vyšší než loni. Celoroční tržby e-commerce tak vzrostou o 6 až 8 procent a nejspíš přesáhnou 205 miliard korun. Přispívá k tomu rostoucí reálná mzda i stabilní vývoj cen. Předpovídají to experti z DoDo, PwC či PPC Profits.
„Reálné mzdy rostou poměrně rychlým tempem, inflace je stabilní a tržby v maloobchodě jsou taženy především online prostředím. To se nezmění ani ve druhé polovině roku, s nástupem vánoční sezóny naopak tempo růstu nejspíš ještě zrychlí. S rostoucí průměrnou hodnotou objednávek a zvyšujícím se počtem zásilek se zdá být růst až o 8 % v aktuální sezóně realistický,“ očekává provozní ředitel skupiny DoDo Peter Menky.
Češi se tak po letech opatrnosti vrací k aktivnímu nakupování, což potvrzuje rostoucí důvěra spotřebitelů v českou ekonomiku, která je nejsilnější od září 2021. „Spotřebitelé vnímají svou zlepšující se finanční situaci související s růstem reálných mezd a zkrocenou inflací. Pozitivní nálada se propisuje do rostoucí spotřeby domácností, jež táhne českou ekonomiku a vytváří očekávání další silné vánoční sezóny," říká analytik PwC Dominik Kohut.
Největší růst se očekává v prodeji potravin či léčiv, ale i v segmentech jako je elektronika, móda, hračky a kosmetika. „Zájem zákazníků se bude stále více přesouvat k udržitelným a lokálním produktům. Trhu budou sice nadále dominovat velké e-shopy, nicméně menší obchody mají stále šanci uspět díky specializaci a personalizovanému přístupu k zákazníkům,“ vysvětluje Tomáš Čupr, ředitel PPC Profits.
Doposud tržby e-commerce přesáhly 200 miliard korun jen jednou v historii, a to v roce 2021 během pandemie covidu. Letošní výsledek by tak měl být druhý nejlepší. V loňském roce tržby e-commerce podle Asociace pro elektronickou komerci (APEK) dosáhly 194 miliard korun.
K celoročnímu výsledku přispěje i silná vánoční sezóna, na kterou se již e-shopy i dopravci připravují. „Logistické inovace, digitalizace, jednoduchost a doručení zásilky v čase, který si zákazník sám zvolí. To jsou hlavní faktory, na které jsme se v letošním roce zaměřili. Vidíme, že zájem o tzv. slotové doručení dále rychle roste, zejména v segmentu nákupu potravin a léků,“ dodává Peter Menky.
Podle dat ČSÚ dosáhla v 1. čtvrtletí průměrná mzda v ČR téměř 47 tisíc korun a meziročně reálně vzrostla o 3,9 procenta. Růst mezd se odráží v růstu tržeb maloobchodu, které se v květnu meziročně zvýšily o více než 5 procent. Spotřeba domácností je tak nadále hlavním tahounem růstu české ekonomiky.
Maloobchodní tržby během vánoční sezóny přitom táhne internetový prodej, který v loňském roce rostl tempem 18 %. „Stále více uvidíme také další trendy měnící dynamiku celého e-commerce sektoru, jako jsou slevové akce, flexibilní možnosti doručení nebo rozložení sezónnosti do delšího období, například díky Black Friday,“ přibližuje Dominik Kohut.
Více lidí ale také nakupuje na zahraničních e-shopech, kam už míří zhruba 40 % útraty českých kupujících. České e-shopy na tuto rostoucí konkurenci v řadě segmentů zareagovaly, expandují, rozšiřují záběr, což spotřebitelům často umožňuje nakupovat zboží na jednom místě. „Nicméně i tak konkurence především čínských e-shopů připravuje český trh o 10–15 procent tržeb,“ domnívá se Tomáš Čupr.
Experti zároveň upozorňují, že s rostoucí popularitou online nakupování se zvyšuje i riziko podvodů.
-stk-
# e-commerce # DoDo # tržby # online prodej # předvánoční sezóna # PwC # PPC Profits # vánoční období
Autor textu MediaGuru
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.