Autor textu MediaGuru
AI by měla šetřit čas, zvládat kreativní úkoly, ale hlavně ideálně
pracovat samostatně, ukazuje průzkum Everbotu.
Češi mají na umělou inteligenci své nároky. AI by podle nich měla šetřit čas, zvládat kreativní úkoly, ale hlavně ideálně pracovat samostatně. Vyplývá to z aktuálního průzkumu Očekávání uživatelů AI v ČR společnosti Everbot, do kterého se zapojilo necelých sedm set respondentů.
„Data z průzkumu naznačují, že proměna pracovního stylu ve vztahu k AI přichází odspodu, od jednotlivců. A firmy, které tyto návyky nezohlední, mohou ztrácet klíčové zaměstnance,“ komentuje Roman Berglowiec, CEO platformy Everbot.
Nejčastějším důvodem, proč uživatelé sáhnou po nástrojích AI, je úspora času a vyšší efektivita. Téměř 30 % respondentů v průzkumu uvedlo, že hlavní motivací pro pořízení nástroje byla snaha zjednodušit si každodenní práci. Dalších 28 % uvedlo, že chtěli rozvíjet především své podnikání, konkrétně marketing, a 15 % hledalo způsob, jak doplnit chybějící digitální dovednosti. Opakovaným důvodem byla také uživatelská zvědavost.
V praxi je uživatelům umělá inteligence nejčastěji pomocníkem při tvorbě obsahu – ať už jde o kreativní texty, pracovní e-maily, nebo zpracování článků. Tento účel zmínily více než dvě pětiny respondentů. Co se týče rozložení napříč médii, třetina generuje grafické výstupy a vizuály, a téměř každý šestý používá AI nástroje i na práci s videem.
AI vstupuje do hry nejčastěji tam, kde lidem dochází znalosti, nestíhají nebo se nedaří tvořit. Více než třetina respondentů oceňuje, že jim nástroj pomáhá doplnit know-how, a třetina také zmiňuje úsporu času jako hlavní přínos. Jedna pětina se zbavuje opakujících se rutinních úkolů a jeden z deseti uvádí, že mu AI pomáhá rozvíjet kreativitu.
„Průzkum potvrzuje naši domněnku, že Češi se s AI sžívají mnohem přirozeněji, než by se podle mediálního obrazu mohlo zdát. Ukazuje se, že uživatelé chtějí nástroj, který dokáže na základě zadání pracovat plně autonomně, spíše jako virtuální asistent, ale zároveň neztrácí na přesnosti a kvalitě výstupů,“ dodává Berglowiec.
Jednou z priorit zůstává pro uživatele AI bezpečnost dat. Podle výsledků průzkumu považuje 75,4 % respondentů zabezpečení informací při práci s AI nástroji za extrémně důležité. Většina z nich vnímá rizika spojená se zpracováním citlivých dat a očekává od AI platforem profesionální přístup k ochraně soukromí. Tato obava navíc úzce souvisí s ochotou uživatelů používat nástroje dlouhodobě nebo za ně platit. Právě důvěra v bezpečné nakládání s daty se ukazuje jako jeden z faktorů, který ovlivňuje přechod z testování na placený model.
-stk-
# průzkum # kreativita # obsah # umělá inteligence # AI # tvorba obsahu # úspora času # Everbot
Autor textu MediaGuru
Aktualizováno # Aktuality # Audio
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.