Autor textu MediaGuru
Obrat audiovize klesl, česká tvorba si ale díky TV a VOD polepšila
Obrat české audiovize se loni snížil, původní česká tvorba si ale díky
seriálové a TV produkci meziročně polepšila, ukazují nová data
asociace APA.
Česká audiovize je podle Asociace producentů v audiovizi (APA) stabilizovaná, v roce 2023 dosáhla obratu 13,5 miliardy, což je oproti rekordnímu roku 2022 pokles o 12 %. Hlavním důvodem je propad zahraniční produkce. Původní česká tvorba sice vzrostla na rekordních 2,1 miliardy korun, z nichž 60 % tvoří produkce pro TV a VOD. Nestačilo to ale na dorovnání nižšího obratu zahraničních zakázek, jejichž obrat v roce 2023 činil 9,2 miliardy, což oproti roku 2022 znamená pokles o 18 %. Jde o důsledek celoročně pozastaveného přijímání pobídkových registrací z důvodu přetížení systému, vedle toho byla stávka scenáristů a herců v USA, která vedla k zastavení celé řady filmových i televizních projektů.
„Zatímco stávka byla ojedinělým a vnějším jevem, přetížení pobídkového systému byl problém způsobený dlouho neřešeným nastavením pravidel Státního fondu kinematografie (SFKMG). Přestože v systému pobídek bylo historicky nejvíce prostředků, vysoký zájem o natáčení v Česku systém přetížil a zablokoval. Díky apelu APA a dohodě s vládou a SFKMG se naštěstí podařilo protlačit mininovelu audiovizuálního zákona, která systém zjednodušila a pobídky znovu otevřely 3. ledna 2024. Česká republika tak má znovu ‚otevřeno' a zahraniční produkce se začaly vracet,“ říká předseda APA Vratislav Šlajer.
Českou tvorbu táhnou seriály
Obrat původní české tvorby se meziročně zvýšil o 24 %. V návaznosti na globální trend má zásadní podíl na původní tvorbě TV a VOD produkce. Z celkového obratu 2,1 mld. činila televizní produkce 1,2 mld., originální VOD produkce 92 milionů a obrat původní produkce určené pro kina činil 853 milionů.
Zastoupení lokálního obsahu ve vysílání českých TV stanic a na VOD roste, česká seriálová tvorba tvoří polovinu celkové sledovanosti všech seriálů. Televize veřejné služby, ale i komerční stanice se bez domácí tvorby napříč všemi žánry a formáty neobejdou, a to se týká i placených televizí. Doba streamovacích služeb české TV a VOD produkci přeje. Česká platforma Voyo hlásí 850 tisíc předplatitelů, české filmy se pravidelně objevují v TOP10 Netflixu v Česku i na Slovensku a české televizní seriály běžně dosahují milionové sledovanosti.
Reklamní produkce: Praha je drahou lokací
Odvětví reklamy podílející se na celkovém obratu audiovize stejně významně jako česká filmová seriálová tvorba se po covidu stabilizuje a celkově roste, přestože s obratem 2,14 mld. Kč zaznamenalo mírný pokles 300 milionů korun oproti předchozímu roku. Filmaři přičítají tento pokles tomu, že Praha už je pro zahraniční produkce drahou destinací a čím dál častěji se tak zejména malé servisní zakázky přesouvají do rychle se rozvíjejících menších zemi, jako jsou Litva, Maďarsko, Srbsko, Slovinsko, kde nabízejí nižší ceny a rychle nahradily dříve levnější Ukrajinu, jejíž výpadek do Česka některé zakázky vracel. Pokles obratu z reklamy činí meziročně 13 %.
Zvyšuje se zájem o regiony
Od okamžiku, kdy APA vytvořila speciální funkci manažera pro regiony, regiony hlásí rostoucí počet dotačních programů a nejvyšší alokaci na podporu audiovize v historii. Rekordně také roste zájem o natáčení v atraktivních lokacích mimo Prahu u tuzemských filmových produkcí. Čeští filmaři utratili v regionech za rok 2023 rekordních 100 milionů korun. Rostoucí zájem producentů českých filmů a seriálů o lokace v nejrůznějších koutech České republiky tak reaguje na vznik nových grantových programů a také filmových kanceláří, které financují kraje nebo jednotlivá města.
-mav-
# TV # reklama # film # produkce # VOD # obrat # audiovize # APA
Mohlo by vás zajímat
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Nedělní debata na ČT měla vyšší sledovanost, další povede Dolanský
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Česko hraje ruskou ruletu s nezávislou žurnalistikou, myslí si Larsson
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.