Autor textu ČTK
Nejvyšší správní soud (NSS) zamítl stížnost muže z Kladna, který
tvrdil, že televizní společnosti zmanipulovaly prezidentské volby.
Nejvyšší správní soud (NSS) zamítl stížnost muže z Kladna, který tvrdil, že televizní společnosti zmanipulovaly prezidentské volby, a navrhoval opakování voleb na náklady Primy, Novy a České televize. Vadilo mu to, že televize rozdělovaly prezidentské kandidáty na outsidery a favority, jimž pak dávaly více prostoru. Česká televize (ČT) pak podle pisatele kladla některým kandidátům podjaté otázky, aby je ztrapnila, Andrej Babiš (ANO) prý musel odpovídat na otázky, na které odpovídat nechtěl. Rozhodnutí je dostupné na úřední desce, spolu s desítkami dalších. Soud zatím žádné stížnosti nevyhověl.
NSS připomněl, že všichni kandidáti mají garantovaný stejný prostor pro své předvolební spoty ve veřejnoprávních médiích. „V dalším vysílání, které už probíhá nad rámec zaručeného (a pro všechny stejného) času ve veřejnoprávních médiích, ovšem požadavek mechanické rovnosti mizí a je nahrazen takzvanou odstupňovanou rovností," stojí v rozhodnutí.
Podle soudu je v pořádku, pokud kandidáti dostávají tolik prostoru, kolik odpovídá jejich postavení v politickém či společenském životě. Jedním z kritérií pro hodnocení společenské významnosti mohou být i průzkumy veřejného mínění.
Muž neuspěl ani s tvrzením, že ČT manipulativně vytvořila dojem, že Česká republika a Polsko jsou ohroženy válkou ze strany Ruska, a donutila Babiše odpovědět na otázky, na které odpovídat nechtěl. Babiš v debatě řekl, že by neposlal Polsku a pobaltským státům na pomoc vojáky, pokud by je napadlo Rusko. Později své vyjádření korigoval, zdůrazňoval, že respektuje spojenecké závazky Česka, a ve zbytku kampaně opakovaně přičítal vinu moderátorovi ČT.
Podle NSS jsou otázky související s bezpečnostními tématy vzhledem k aktuální světové situaci nepochybně namístě, Babiš sám si vybral bezpečnost jako jedno z klíčových témat kampaně. „Je proto pochopitelné, že i tímto směrem směřovaly otázky v předvolebních debatách. Soudu není známo a navrhovatel ani konkrétně netvrdí, proč by Andrej Babiš nemohl na některou otázku odpovědět jakkoliv chtěl, nebo na ni odmítnout odpovídat," konstatoval soud.
Volič dále tvrdil, že kampaň ovlivnil Týdeník Fórum, který se postavil na stranu pozdějšího vítěze voleb Petra Pavla, zatímco o Babišovi napsal, že nepatří na Hrad. Podle soudu ale volič neprokázal, že by týdeník tímto způsobem nezákonně zasáhl do voleb, natožpak že by hrubým způsobem ovlivnil výsledek - což je podmínka pro případný zásah soudu.
„Nelze přehlédnout, že navrhovatelem uváděná tiskovina vyšla pět dní před druhým kolem volby, tedy v době, kdy měli oba kandidáti dostatek času a veřejného prostoru na její obsah reagovat a vyvracet v ní uvedené skutečnosti," stojí v soudním rozhodnutí.
NSS po letošních volbách dostává stovky stížností, mnohem více, než bývalo v minulosti běžné. Ve lhůtě jich obdržel asi 400, průběžně je vyřizuje, jen za čtvrtek zamítl či odmítl podněty asi stovky pisatelů. Jde většinou o formulářové návrhy, opakující stejné argumenty. Do příští středy by mělo být jasno o všech návrzích. Další stovky podnětů, které přišly před lhůtou, anebo po ní, soud odmítá pro předčasnost, respektive opožděnost.
-čtk-
# Prima # TV # ČT # Nova # NSS # stížnost
Autor textu ČTK
Aktualizováno # Aktuality # Audio
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.