Autor textu MediaGuru
Nejvyšší správní soud zamítl kasační stížnost Rady pro rozhlasové a televizní vysílání proti zrušení pokuty 400 tisíc korun pro Televizi
Barrandov.
Nejvyšší správní soud (NSS) zamítl kasační stížnost Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) proti zrušení pokuty 400.000 korun pro Televizi Barrandov. Soud to ve středu uvedl na svých webových stránkách. Rada televizi uložila pokutu za neobjektivitu v pořadu Kauzy Jaromíra Soukupa, televize ale uspěla se správní žalobou u pražského městského soudu, který rozhodnutí rady zrušil.
Majitel televize Soukup kritizoval v září 2018 ve svém publicistickém pořadu firmy za to, že dostávají pobídky od státu a přitom vyvádějí peníze do zahraničí. Konkrétně jmenoval automobilku Škoda Auto, která nedostala prostor na reakci. Podle pozdějšího rozhodnutí RRTV spáchala televize přestupek proti zákonu o provozování rozhlasového a televizního vysílání, protože neposkytovala objektivní a vyvážené informace nezbytné pro svobodné vytváření názorů.
Rozhodnutí rady letos v únoru zrušil pražský městský soud. Vyhověl tak televizi, která rozhodnutí rady označovala nejen za nezákonné, ale i nepřezkoumatelné, a žádala, aby soud věc radě vrátil k dalšímu řízení.
NSS rozhodnutí soudu potvrdil. V potaz vzal to, že pořad Kauzy Jaromíra Soukupa je pořadem publicistickým, ve kterém moderátor představuje svůj názor na určitou spornou problematiku. NSS v tomto smyslu upozorňuje, že míra tolerance vůči případným prohřeškům proti zákonem požadovaným zásadám objektivity a vyváženosti bude různá v závislosti na tom, půjde-li o pořad publicistický či o zpravodajskou relaci. U publicistiky jsou požadavky na objektivitu a vyváženost podle NSS jiné než u zpravodajství.
Soud také zkritizoval radu za to, že se odmítla zabývat pravdivostí informací, které Soukup v pořadu přednesl. „Jakkoliv se občas uvádí, že dnešek je dobou ´post-faktickou´, Nejvyšší správní soud je přesvědčen, že na správnosti (a tedy pravdivosti) informací i dnes záleží," uvedl předseda senátu Zdeněk Kühn.
Podle něj nelze požadovat po radě, aby ověřovala každou spornou informaci, která v pořadu zazněla. „Lze ale požadovat, aby rada vzala do úvahy správnost informací přinejmenším tam, kde jde o údaje všeobecně známé nebo snadno dohledatelné, nota bene v situaci, kdy sama televize jejich pravdivost v řízení před radou prokazovala. Rada tedy opravdu pochybila, neboť se přesností (pravdivostí) prezentovaných informací za těchto specifických podmínek odmítla zabývat," uvedl Kühn.
-čtk-
# Jaromír Soukup # Kauzy Jaromíra Soukupa # TV Barrandov # soud # NSS # pokuta
Autor textu MediaGuru
Aktualizováno # Aktuality # Audio
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.