Novinářské ceny pro Veselovského, Anýže či Kalenskou
Nadace OSF vyhlásila vítěze letošních Novinářských cen, zároveň byli
oznámeni laureáti Ceny K. H. Borovského a Novinářské křepelky.
Na pražských Jatkách 78 předala Nadace OSF ve středu večer novinářské ceny za rok 2019, a to v celkem 12 kategoriích. Letos poprvé se v rámci jednoho večera vyhlašovali rovněž vítězové Ceny Karla Havlíčka Borovského za nejlepší novinářský počin loňského roku a Novinářské křepelky – ceny udělovaná Českým literárním fondem mladým novinářům do 33 let věku za jejich významný žurnalistický počin. Večerem provázela Veronika Sedláčková a Ondřej Cihlář.
Ocenění byly vybíráni z necelých šest stovek prací, v každé z kategorií pak nezávislá porota, složená z předních českých i zahraničních osobností veřejného života, nominovala tři autorky či autory s nejlepšími přihlášenými pracemi. Všechny příspěvky otevíraly závažná témata, která měla za uplynulý rok největší sociální dopad.
Mezi oceněnými projekty se objevil například seriál Aktuálně.cz o sebevraždách českých mužů. Novinářskou cenu v kategorii nejlepšího audio-vizuálního rozhovoru získal Martin Veselovský, který si tak drží prvenství v největším počtu obdržených novinářských cen – celkem si nyní připsal šestou v pořadí. V kategorii psaného rozhovoru zvítězila Renata Kalenská z Deníku N s interview o sexuálních obětech kněží. Mezi vítězné projekty se dostal i investigativní seriál Seznam Zprávy s názvem Ve Stínu Slunečnice, který rozpoutal debatu o kvalitě rezidenčních služeb pro seniory v České republice.
Cenu Karla Havlíčka Borovského získal Ondřej Houska z Hospodářských novin, Novinářskou křepelku pak jeho kolega Lukáš Valášek ze serveru Aktuálně.cz, a to za jeho články o záměru financování Univerzity Karlovy investiční skupinou PPF.
Novinářské ceny 2019
|
Kategorie |
Oceněný novinář/ka |
Médium |
Oceněná práce |
|
Kategorie psané žurnalistiky |
|||
|
Nejlepší rozhovor |
Renata Kalenská |
Deník N |
|
|
Nejlepší reportáž |
Jana Ustohalová |
Deník N |
|
|
Nejlepší komentář |
Daniel Anýž |
Aktuálně.cz |
|
|
Nejlepší analyticko-investigativní příspěvek |
Jiří Štický |
Reportér Magazín |
|
|
Kategorie audiovizuální žurnalistiky |
|||
|
Nejlepší rozhovor, beseda nebo diskuse |
Martin Veselovský |
DVTV |
|
|
Nejlepší reportáž |
Lukáš Houdek |
Český rozhlas |
|
|
Nejlepší analyticko-investigativní příspěvek |
Jiří Kubík, Nikola Zwrtková, Braňo Pažitka |
Seznam Zprávy |
|
|
Kategorie online žurnalistiky |
|||
|
Cena za inovativní online žurnalistiku |
Ondřej Suchan, Petr Šabata, Petr Kočí, Michal Zlatkovský, Jan Cibulka, Václav Hradecký |
iRozhlas.cz |
|
|
Cena za regionální žurnalistiku |
Jakub Čech |
Tiscali.cz |
Továrna na řidičáky: Podvodné zkoušky a komisař nezákonně ve funkci |
|
Žurnalistika zaměřená na řešení (Solutions Journalism) |
David Gaberle, Simona Fendrychová, Jiří Kropáček, Nikita Poljakov |
Aktuálně.cz |
|
|
Cena Karla Havlíčka Borovského |
Ondřej Houska |
Hospodářské noviny |
|
|
Novinářská křepelka |
Lukáš Valášek |
Aktuálně.cz |
|
Význam oceňování kvalitní žurnalistiky je podle pořadatelů v dnešní době zcela zásadní. „Klasická média se za posledních deset hodně změnila. Klesá důvěra v tradiční média, tak klesá i jejich role ve společnosti. A paradoxně se to děje i přesto, že média pomohla k mnoha pozitivním věcem,” uvádí Robert Basch, ředitel Nadace OSF, která ocenění udílí.
Každoročně se slavnostní udílení cen koná v předvečer Světového dne svobody tisku (3. května), letos se kvůli koronavirové pandemii přesunulo na 17. června. Vítěz kategorie Nejlepší česko-slovenský vtip, komiks a karikatura bude oznámen během předávání Novinářských cen na Slovensku. O Česko-slovenské ceně veřejnosti budou čtenáři budou hlasovat v létě, termín bude ještě upřesněn.
-stk-
# média # soutěž # Novinářská cena # Cena Karla Havlíčka Borovského # Novinářská křepelka # Nadace OSF # ocenění
Autor textu MediaGuru
Mohlo by vás zajímat
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Nedělní debata na ČT měla vyšší sledovanost, další povede Dolanský
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Česko hraje ruskou ruletu s nezávislou žurnalistikou, myslí si Larsson
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.