Novelizace financování ČT způsobí podle Novy a Primy nerovnováhu na trhu

Navýšení financí pro Českou televizi v podobě zvýšení televizního poplatku a dalších legislativních úprav, kterými by se redefinoval televizní poplatník, by podle názoru největších komerčních televizních skupin Nova a Prima přineslo nerovnováhu na tuzemský televizní trh. Uvedli to generální ředitelé TV Nova Daniel Grunt a TV Prima Marek Singer na středeční konferenci Digimedia 2023.

Navýšení televizního poplatku by se mohlo upravit tzv. velkou mediální novelou. Je ale otázkou, zda se pro navýšení poplatků najde politická podpora. „Uvidíme, jestli si opozice vybere tento zákon k blokování,“ poznamenal na konferenci generální ředitel ČT Petr Dvořák. Ten účastníkům řekl, že z odhadů České televize vyplývá, že televizní poplatek dnes neplatí asi 300 až 350 tisíc domácností, které prostřednictvím čestného prohlášení uvedly, že nevlastní TV přijímač a služby ČT tak nevyužívají. Pokud by se podařilo změnit definici poplatníka i na domácnosti, které službu ČT přijímají přes digitální platformy typu PC nebo mobilního telefonu, přineslo by to rozpočtu ČT 420 mil. Kč ročně.

Návrh nově zvoleného GŘ ČT Jana Součka, aby poplatky platila každá domácnost odebírající elektřinu, označil Petr Dvořák za návrh „půl hodiny po dvanácté“. Pokud by se jednání o podobě novely měla vrátit do tohoto bodu, celý proces by se výrazně zbrzdil a novela by byla přijata až někdy kolem roku 2028, uvedl. Za pokročilé naopak označil diskuse o nové definici poplatníka, která by v zásadě vycházela ze stávající definice a nově do ní začlenila i uživatele služeb ČT na jiných zařízeních, než je jen TV přijímač.

Generální ředitel TV Nova Daniel Grunt uvedl, že případné navýšení poplatku ČT na 180 Kč (oficiálně se zatím navrhuje na 150 Kč, pozn. red.) ze stávajících 135 Kč by společně s legislativní redefinicí poplatníka přineslo České televizi 2 mld. Kč navíc. „To vytvoří nerovné podmínky pro komerční hráče, ČT by měla v součtu více než jsou komerční příjmy všech komerčních TV,“ uvedl a dodal, že by měla být jasně definována funkce veřejné služby. Uvědomuje si ale také, že ČT „potřebuje pomoct s financováním".

Stejně tak generální ředitel skupiny Prima Marek Singer je proti tomu, aby se ČT navyšovaly televizní poplatky. „Navíc to neznamená, že navýšení o 2 mld. Kč přinese více nových kvalitních seriálů a pořadů. Už teď se přetahujeme o herce, režiséry, scénáristy a takové navýšení jen zvedne inflaci na trhu výroby,“ dodal. Zároveň se ale domnívá, že ČT by redefinici poplatníka musela výhledově udělat, a rozšíření poplatníka na uživatele služeb ČT na digitálních platformách by podle jeho slov podstatně vyřešilo úsporný režim ČT. Takovou změnu proto považuje „za nejmenší zlo“, jak později MediaGuru.cz upřesnil.  

Česká televize a Český rozhlas navrhují navýšení poplatku o 15 Kč, tedy v případě ČT na 150 Kč a v případě ČRo na 60 Kč. Jak už bylo zmíněno, v rámci novelizace zákona o televizních a rozhlasových poplatcích by se poplatek už neměl platit za televizní nebo rozhlasový přijímač, ale plátcem by měl být ten, kdo veřejnou službu využívá, tedy i uživatelé různých internetových platforem. Zároveň by měl být zachován princip platby za domácnost.

Nová definice poplatníka by podle Dvořáka znamenala zvýšení počtu platících subjektů o 300 až 350 tisíc. Spolu se zvýšením poplatku a novým způsobem výpočtu platby u firem by to znamenalo pro ČT téměř dvě miliardy Kč ročně, v případě zvýšení poplatku o 45 korun by byl roční přínos 3,5 miliardy Kč.

-mav-