Autor textu MediaGuru
Z novinek se stále nejlépe daří seriálům Oktopus, Pod hladinou a Kriminálka Anděl. Sledovanosti ale vládne reprízovaná Policie Modrava.
Nejsledovanějším nezpravodajským večerním pořadem po 20:00 ve druhém týdnu televizního podzimu (3.9.-9.9. 2023) byla repríza Policie Modrava (Nova). Sledovalo ji 1,34 mil. diváků (15+, zdroj dat: ATO-Nielsen).
Z novinek si stále nejlépe vedou seriály Oktopus (ČT1), Pod hladinou (Prima) a nová Kriminálka Anděl (Nova). Všechny zmíněné překročily hranici jednoho milionu diváků.
TOP 5 večerních pořadů uzavírá ZOO (Prima).
Do TOP 10 se nově dostal seriál Táta v nesnázích (Nova), který se poprvé představil v sobotu 9. září. Naopak z TOP 10 vypadla seriálová novinka Eliška a Damián (Prima).
| pořad | datum | TV | čas od | 15+ (tis.) | 15-54 (tis.) | 15-69 (tis.) | 15+ (shr %) | 15-54 (shr %) | 15-69 (shr %) |
| Policie Modrava | 03.09. | Nova | 20:21 | 1339 | 411 | 869 | 37,19 | 28,27 | 34,39 |
| Oktopus | 04.09. | ČT1 | 20:15 | 1109 | 435 | 858 | 29,99 | 30,08 | 32,95 |
| Pod hladinou | 06.09. | Prima | 20:21 | 1103 | 343 | 750 | 33,35 | 26,25 | 32,53 |
| Kriminálka Anděl | 04.09. | Nova | 20:21 | 1054 | 417 | 724 | 29,56 | 30,06 | 29,02 |
| ZOO | 05.09. | Prima | 20:22 | 929 | 271 | 562 | 28,47 | 21,23 | 25,09 |
| Osada 2 | 08.09. | ČT1 | 20:15 | 871 | 368 | 633 | 29,96 | 32,09 | 31,75 |
| Všechnopárty | 08.09. | ČT1 | 21:14 | 795 | 223 | 463 | 29,14 | 20,14 | 24,30 |
| Specialisté | 04.09. | Nova | 21:44 | 789 | 276 | 546 | 36,02 | 34,20 | 36,16 |
| Táta v nesnázích | 09.09. | Nova | 20:19 | 681 | 292 | 491 | 23,79 | 29,19 | 25,97 |
| Zlatá labuť | 07.09. | Nova | 20:22 | 599 | 200 | 367 | 18,82 | 16,79 | 17,27 |
Zdroj: ATO-Nielsen, TV živě+TS 0-3 k 10.9. 2023. Opakující se pořady jsou uvedeny jen jednou, a to se svým nejlepším výsledkem.
-mav-
# sledovanost # TV # share # rating # podzim # podzimní schéma
Autor textu MediaGuru
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.