Autor textu Martina Vojtěchovská
Televizní skupina Nova začíná uplatňovat principy zeleného natáčení a postupně je chce uvádět do všech zemí, ve kterých skupina CME působí,
popisuje Hana de Goeij.
Mediální skupina CME (vlastník TV Nova) se stala první společností z regionu střední a východní Evropy, která se připojila k platformě albert. Ta se zabývá principy udržitelnosti v oblasti filmu a televize. CME se tak přidala ke společnostem, jako jsou Fremantle, ITV a Sky. TV Nova začala zásady platformy albert zavádět do svých každodenních činností. Přispěla k publikování prvního Manuálu zeleného natáčení (green filming) v České republice a pracuje na ukotvení udržitelného chování jak při natáčení, tak přímo v ději. „Cílem je snížit uhlíkovou stopu a co nejvíce se přiblížit uhlíkové neutralitě,“ říká v rozhovoru Hana de Goeij, vedoucí udržitelného natáčení a obsahu TV Nova.
Jak se principy tzv. greenfilmingu snažíte promítnout do vašich každodenních činností?
V zásadě jde o dva přístupy. První se projevuje v tom, že se snažíme snižovat uhlíkovou stopu při natáčení pořadů. Druhý v tom, že chceme, aby i náš obsah, tam kde to je možné a vhodné, inspiroval diváky k šetrnému chování vůči prostředí, ve kterém žijí.
Tím myslíte přímo psát scénáře tak, aby nabádaly k ekologickému chování?
Dám jeden příklad za všechny. Pokud je ve scénáři navržena scéna, kde mají herci například pít vodu, tak by ji neměli pít z plastových lahví, ale ze sklenic. V rámci show MasterChef jsme také například jeden díl věnovali trendu zero waste, který ukazuje, jak při vaření zužitkovat skutečně všechno. Na to navazuje i nový online pořad Do posledního sousta, v němž bývalí účastníci soutěže Masterchef měli za úkol přijít s receptem na jídlo připravené ze zbytků.
Prvním pořadem, kde principy greenfilmingu Nova zapojila, je minisérie Případ Roubal, která bude mít v listopadu premiéru na videoplatformě Voyo. Jak jste konkrétně postupovali?
Pro účely natáčení minisérie Případ Roubal jsme zaškolili tzv. green runnera, což je člověk, který se pohybuje na natáčení. Je zodpovědný za dodržování udržitelných zásad a také zaznamenává informace, které chceme sledovat – např. spotřebu materiálu nebo energií. Tyto informace budeme vkládat do uhlíkové kalkulačky, abychom pro každý pořad znali jeho uhlíkovou stopu. Kalkulačka zároveň spočítá i objem případné investice do offsetových schémat (postup, jak kompenzovat emise, pozn. red.), pokud bychom se chtěli stát uhlíkově neutrálními. Albert taková schémata nabízí.
Kolik času potřebujete před natáčením na to, abyste dokázali prvky na snižování emisí zapojit?
Čím dříve s tím při přípravě natáčení začneme, tím samozřejmě lépe. Závisí to ale na přípravách každého projektu a pak se to odvíjí od procesu samotné výroby. Rozhoduje také to, zda jde o náš původní pořad, nebo o nějakou adaptaci. Pokud bych to měla hrubě odhadnout, tak alespoň dva měsíce před natáčením by se to mělo začít řešit.
Nemůže být požadavek na to chovat se při natáčení určitým způsobem omezením pro produkční společnosti, se kterými Nova spolupracuje? Že by to některým nemuselo vyhovovat?
Nemyslím si to. Zatím nevím o tom, že by se to stalo a naše dosavadní zkušenosti jsou převážně pozitivní. Některé produkční společnosti již začaly pravidla greenfilmingu samy aplikovat, aniž bychom o tom spolu mluvily, protože jsou přesvědčeny, že je to správné. Samozřejmě to na začátek znamená pro produkce zvýšené úsilí, například při hledání případných nových dodavatelů, sledování více ukazatelů či obecně s ohledem na nutnost vyrovnat se se zavedením změn na place. Myslím, že jako vždy je na tom nejnáročnější změnit zaběhlý způsob uvažování a fungování.
Ráda bych, abychom od příštího roku hlídali u každé produkce uhlíkovou stopu a také proškolili lidi, kteří se tomu budou věnovat.
Představa, co by se ideálně mělo dodržovat při natáčení, vychází z nějaké zkušenosti ze zahraničí?
Ano, o tu se hodně opíráme. Ve spolupráci s Asociací producentů v audiovizi jsme vydali Manuál zeleného natáčení, kde jsou detailně popsány konkrétní příklady toho, jak udělat natáčení ohleduplnějším k životnímu prostředí. Například kancelářské úkony, při kterých se doporučuje tisknout jen finální verzi scénáře, dispozice na každý den posílat jen elektronicky, tisknout jen na ekologické papíry atd. Také zmiňovaná platforma albert dodává takováto doporučení a plánujeme i série školení pro produkce.
Co způsobuje největší uhlíkovou stopu při natáčení?
Nejvíc ji vytváří doprava, což lze snižovat tím, že se využívá sdílení aut, doprava MHD nebo kola, případně vozidla na alternativní pohony. Roli hraje také třeba to, jak jsou lokace umístěné a zda by se nedaly umístit pro dopravu výhodněji. To ale hodně produkcí dělá automaticky, protože jim to snižuje nároky na čas a pohonné hmoty a tudíž šetří peníze. Velký vliv na uhlíkovou stopu mají také kostýmy, rekvizity a rovněž energie. Tady se lze podívat například na to, jaké žárovky se používají, jaké používáme baterie a zda třeba bereme elektřinu přímo ze sítě nebo používáme agregát.
A víte, jaká je uhlíková stopa při současném natáčení, tedy bez zahrnutí principů greenfilmingu?
Můžeme vycházet ze studie, kterou albert každoročně vydává, ze které plyne, že průměrně v roce 2020 zanechala hodina televizní výroby uhlíkovou stopu ve výši 4,4 tun CO₂. Dá se ale předpokládat, že tento údaj již udržitelná opatření do jisté míry reflektuje, protože k jeho výpočtu albert používá čísla z produkcí, které byly vloženy do jeho kalkulačky.
Jaké budou další kroky? Teď jste principy začali uplatňovat, tak do kolika pořadů v letošním a příštím roce promluví?
Nejraději bych, abychom je implementovali hned a všude, což se ale nestane, protože nějaký čas si to vyžádá. Po minisérii Případ Roubal je letos chceme uplatnit ještě při natáčení dvou dalších pořadů. Ráda bych, abychom od příštího roku hlídali u každé produkce uhlíkovou stopu a také proškolili lidi, kteří se tomu budou věnovat. Na každém natáčení bychom chtěli mít green runnera.
Kolik lidí se tomu může na Nově věnovat?
Green runneři nebudou pravděpodobně fungovat jako interní tým na Nově, ale budou to lidé, které si budou najímat jednotlivé produkce.
Kolik musí CME investovat, abyste mohli tento koncept prosadit?
V současnosti to vyčíslujeme, protože samozřejmě chceme mít přehled, kolik bude udržitelné filmování stát navíc oproti stávajícímu stavu. Předpokládáme ale, že produkce, které budou točit podle pravidel green filmingu, se postupně stanou standardem a tudíž náklady na ně budou součástí běžných produkčních rozpočtů. Například produkce rovnou objedná třeba catering s kompostovatelným nádobím a nebude již objednávat catering, který by tuto službu nebyl schopen dodat. Každopádně green filming je trend, který rezonuje celým naším oborem. Jsem ráda, že je Nova a CME jedním z pionýrů, kteří se ho snaží prosadit.
Do televize Nova nastoupila před dvěma lety, a to na pozici corporate affairs & innovation consultant. V současnosti je vedoucím udržitelného natáčení a obsahu TV Nova. Zkušenosti má i z médií, je dlouholetou externí reportérkou listu The New York Times. V minulosti psala také pro tituly vydavatelství Mladá fronta nebo pro magazín Flowee.
# TV # TV Nova # udržitelnost # green filming # Hana de Goeij # zelené natáčení
Autor textu Martina Vojtěchovská
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.