Autor textu MediaGuru
Nová vláda chce zajistit finance pro ČT a ČRo a změnit volbu rad
Vláda v programovém prohlášení zmiňuje v oblasti médií především
financování médií veřejné služby, změnu volby členů rad těchto
médií a kontroly jejich hospodaření.
Nová vláda premiéra Petra Fialy si v oblasti médií vytyčila tři priority. Týkají se především financování médií veřejné služby, volby kontrolních rad veřejnoprávních médií a také kontroly jejich hospodaření. Vyplývá to z dnes schváleného programového prohlášení Vlády ČR.
V mediální politice konkrétně vládní programové prohlášení konstatuje tyto priority:
- Zaměříme se na udržitelnost financování veřejnoprávních médií, což je základní podmínka jejich nezávislosti.
- Do systému volby Rady ČT a ČRo zapojíme Senát. Příslušné změny právních předpisů prosadíme během roku 2022.
- Hospodaření veřejnoprávních médií podrobíme kontrole Nejvyšším kontrolním úřadem, což posílí jejich transparentnost.
Programové prohlášení se také dotýká implementace směrnice na jednotném digitálním trhu. Směrnici chce nová vláda implementovat „citlivě" s důrazem na práva uživatelů tak, aby se podpořily různé možnosti legálního využívání autorských děl a dalšího chráněného obsahu, ať už prostřednictvím služeb na vyžádání nebo platforem pro sdílení obsahu. Tvůrci by měli být za užívání jejich děl spravedlivě odměňováni.
Autorské právo chce pak nová vláda přizpůsobit realitě 21. století, protože prudký rozvoj technologií s sebou přináší nové možnosti tvorby a šíření autorských děl. „Zajistíme jak náležitou ochranu duševního vlastnictví autorů, nakladatelů, vydavatelů a producentů, tak i respektování ostatních lidských práv a svobod, jako jsou svoboda projevu, právo na přístup k informacím, ke kultuře a vzdělání," uvádí se v programovém prohlášení.
Financování médií veřejné služby je v českém mediálním prostředí postaveno především na výběru koncesionářského poplatku. Ten se v případě České televize nezvyšoval od roku 2008 a zůstává na úrovni 135 Kč. Generální ředitel ČT Petr Dvořák už dříve uvedl, že Česká televize je nyní schopna při částečném omezení poskytované veřejné služby fungovat bez navýšení poplatku do roku 2024. Výše koncesionářského poplatku pro Český rozhlas je 45 Kč a jeho výše je neměnná od roku 2005. Generální ředitel ČRo René Zavoral před koncem loňského roku uvedl, že chce o navýšení poplatku jednat s novou politickou garniturou.
Volba členů rad ČT a ČRo je v současnosti v rukách Poslanecké sněmovny. Zapojení Senátu do volby členů rad médií veřejné služby by tak přineslo rozložení vlivu při výběru radních mezi obě komory parlamentu.
Status média veřejné služby má v Česku také ČTK. Její financování není postaveno na koncesionářských poplatcích, ale na zdrojích, které ČTK získává svou obchodní činností. Rovněž členové Rady ČTK jsou voleni Poslaneckou sněmovnou.
-mav-
# Česká televize # Český rozhlas # Vláda ČR # legislativa # financování # koncesionářský poplatek # programové prohlášení
Mohlo by vás zajímat
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Nedělní debata na ČT měla vyšší sledovanost, další povede Dolanský
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Česko hraje ruskou ruletu s nezávislou žurnalistikou, myslí si Larsson
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.