Autor textu MediaGuru
Nové seriály Bratři a sestry a Milionáři, sedmá řada Kriminálky Anděl,
premiérová reality show Jáma lvová či Libor Bouček jako nový lovec
v pořadu Na lovu. To jsou některé programové novinky TV Nova pro letošní
podzim.
Skupina Nova uvede v nadcházející podzimní sezóně několik novinek v hrané tvorbě, reality show, zábavních formátech i dokumentech. Do vysílání se vracejí také některé zavedené tituly. Své podzimní programová schéma představila Nova a spřízněná platforma Oneplay v úterý odpoledne na tiskové konferenci v prostorách zrekonstruovaného pražského Planetária.
Mezi premiérovými seriály se objeví Bratři a sestry, rodinný, komediálně laděný příběh scenáristů Radka Bajgara a Mirky Zlatníkové. Děj se odehrává v malém městě Bydžov, kde jeden test DNA spustí řetězec událostí, které navždy změní životy místních obyvatel. Seriál odstartuje 26. srpna a obsadí úterní a čtvrteční večery stejně jako konkurenční novinka Polabí na TV Prima. V seriálu hrají například Veronika Žilková, Davida Matásek, Eliška Křenková, Svatopluk Skopal, Roman Zach, Jan Zadražil nebo Svatopluk Skopal.
Druhou novinkou je osmidílná série Milionáři producenta Tomáše Hoffmana. Sleduje skupinu přátel a kolegů, jejichž životy se po výhře v loterii obrátí naruby a prověří jejich vzájemné vztahy. Herecky se představí Anna Marie Myšičková, Pavel Liška, Zlata Adamovská nebo Vladimír Polívka. Nova bude nový seriál vysílat v pátek večer.
Kriminální žánr zastoupí nová, v pořadí sedmá řada Kriminálky Anděl, která přináší dvě nové herecké Jiřího Dvořáka a Martu Dancingerovou. Seriál se opět zaměří na práci pražského policejního týmu při řešení složitých případů. Obsadí tradičně pondělní večery.
Zábavní formáty zastoupí improvizační show Možné je všechno!, v níž známé osobnosti plní netradiční disciplíny. Pavla Zedníčka v roli moderátora nahrazuje ve druhé řadě Aleš Háma. Ve vědomostní soutěži Na lovu se zase představí Libor Bouček jako nový lovec.
Reality show nabídnou nové řady Hell’s Kitchen, kde budou soutěžící pod vedením Jana Punčocháře bojovat nejen o peněžní výhru, ale i o místo v jeho nové restauraci. V pořadu Bachelor bude hlavní protagonista hledat životní partnerku mezi skupinou soutěžících žen, zatímco Love Island zavede soutěžící do exotického prostředí při hledání lásky. Novinkou je Jáma lvová, kde pětice investorů posuzuje podnikatelské projekty a hledá inovativní nápady. Reality show i letos zaplní na TV Nova především středeční hlavní vysílací čas.
V neděli večer vystřídá stávající reprízy Policie Modrava série Metoda Markovič: Hojer, která byla už loni uvedena na platformě Oneplay (dříve Voyo). Nova ji zařazuje do lineárního vysílání letos na podzim. Na začátek nového roku totiž chystá pro Oneplay druhou řadu pod názvem Metoda Markovič: Straka.
Na obrazovky se vrátí také dlouholeté seriály Ulice a Ordinace v růžové zahradě 2, které letos slaví 21 let od svého uvedení.
„Naším strategickým cílem v oblasti vlastní tvorby je vyprávět silné a divácky relevantní příběhy – v nejrůznějších žánrech a na všech platformách, odkud k našim divákům promlouváme. Proto jsme při tvorbě podzimního programového schématu spojili síly s tvůrci, kteří opakovaně prokazují, že dobře rozumějí jak tématům, o kterých vyprávějí, tak našemu publiku,“ uvedla k podzimnímu programu Silvia Majeská, programová ředitelka TV Nova a Oneplay.
Oneplay rozšíří svou původní tvorbu o dokumentární sérii Případy Jiřího Markoviče, věnovanou práci legendárního kriminalisty a jeho metodám, a o dokument Slovan Liberec: Zpátky na vrchol, který nabídne pohled do zákulisí fotbalového klubu. Novinkou hrané tvorby bude šestidílná komediální série Štěstíčku naproti v režii Marka Najbrta, inspirovaná korupčními kauzami ve fotbale nultých let.
Detailní informace o pořadech TV Nova i Oneplay pro podzimní vysílání včetně tematických stanic najdete v materiálu níže.
-mav-
# TV # TV Nova # program # Kriminálka Anděl # podzim # programové schéma # Na lovu # Milionáři # Jáma lvová # Bratři a sestry
Autor textu MediaGuru
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.