+6
Autor textu MediaGuru
Nova na jaře: seriály Zlatá labuť, Jedna rodina nebo Odznak Vysočina
Pět seriálů pro své jarní vysílání 2023 představila televize Nova.
Jsou mezi nimi seriály zcela nové i ty, které pokračují novými díly.
Televize Nova uvede v roce 2023 v žánru původní hrané tvorby několik nových seriálů nebo premiérových dílů, které navazují na už rozjeté příběhy. Ve vysílání se většina z nich objeví už v lednu 2023. Největší novinkou je výpravný dobový seriál Zlatá labuť, produkovaný společností Dramedy Productions a režírovaný Biserem A. Arichtevem a Braňo Holíčkem.
Zlatá labuť vypráví osudy lidí spjatých se stejnojmenným obchodním domem, děj se odehrává na pozadí historických událostí na přelomu 30. a 40. let minulého století. Pro Novu jde o vůbec první historický dobový seriál. Seriál se natáčel v ateliérech společnosti Dramedy Studios v pražských Letňanech, kde byly vystavěny kulisy obchodního domu. V jejich prostorách se také odehrála středeční tisková konference TV Nova k jarním pořadům hrané tvorby. Ústřední dvojici ztvární v novém seriálu Adam Vacula a Marta Dancingerová.
„V dobových seriálech hledáme to, co je podobné dnešním životům. Už tehdy byl každodenní život v řadě věcí velmi podobný tomu našemu. Snažíme se divákům nabídnout, aby se sami v příběhu našli,“ popsal producent seriálu Filip Bobiňski.
Seriál Zlatá labuť by se měl podle zatím neoficiálních informací vysílat ve čtvrtek večer, tedy v čase, který teď na podzim patří seriálu O mě se neboj (před ním Pan Profesor). Startovat by měl na konci ledna.
Poprvé se také divákům představí seriál Jedna rodina, jehož ústředním tématem je střídavá péče. Pod scénářem je podepsána Lucie Konečná, režíroval Dan Wlodarczyk. Seriál se zaměřuje na vztahy mezi rodiči a dětmi a vyobrazuje život tří rodin, přičemž má obsahovat i prvky humoru. Hrají např. Tereza Kostková, Zuzana Vejdová, Flip Blažek, Berenika Kohoutová, Pavel Zedníček nebo Tomáš Jeřábek.
Druhou řadou pokračuje také kriminální seriál Odznak Vysočina. V příbězích druhé řady se objeví postavy z úvodní série, novou postavu pak ztvární Pavel Řezníček. Druhá řada má víc než první, která se vysílala v letošní jarní sezóně, vycházet ze skutečných událostí. Osm nových dílů chce ale zároveň co nejvíce navazovat na první řadu a nahlédnout i do osobního života vyšetřovatelů. Hrají mj. Monika Hilmerová, Simona Zmrzlá, Martin Hofmann, Michal Suchánek nebo Patrik Děrgel. Také novou řadu seriálu pro TV Nova připravuje produkční společnost Bionaut producenta Vratislava Šlajera.
S novými díly pokračuje v novém roce i seriál Specialisté, jehož podzimní řadu letos v průměru sledovalo víc než milion diváků. Specialisté od ledna slibují nové postavy v podání Matouše Rumla a Marka Lambory. Po šesti letech se vracejí David Prachař a Zuzana Kajnarová.
Do vysílání také půjde komediální seriál Případy mimořádné Marty, který měla Nova původně vysílat už na podzim, ale jeho nasazení posunula na začátek příštího roku. Hlavní role hrají Tatiana Dyková a Roman Zach.
Podvečerní vysílání se opět opře o premiérové díly seriálu Ulice. V programu hlavního kanálu TV Nova se dále počítá i se zábavnými pořady Na lovu nebo reality show Výměna manželek. Zábavné pořady a pořady typu reality show, které Nova na jaře 2023 uvede, ale zatím představeny nebyly.
„Divákům nabídneme pestrou škálu žánrů rozkročených od tradičních kriminálek přes komediálně laděné seriály pro celou rodinu až po výpravný dobový seriál. Společným jmenovatelem všech premiérových novinek je špičkové obsazení, a to jak talenty mladé herecké generace, tak hereckými legendami,“ uvedla k hraným pořadům TV Nova programová ředitelka Silvia Majeská.
Detaily k novým seriálům Zlatá labuť a Jedna rodina si můžete prohlédnout v materiálech níže.
-mav-
# TV # Specialisté # TV Nova # seriál # Odznak Vysočina # Případy mimořádné Marty # Zlatá labuť # Jedna rodina
Mohlo by vás zajímat
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Nedělní debata na ČT měla vyšší sledovanost, další povede Dolanský
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Česko hraje ruskou ruletu s nezávislou žurnalistikou, myslí si Larsson
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.